středa 29. května 2013

Tady je Krakonošovo

Trocha Ameriky. Jména na dveřích dětských pokojíků u nás moc nefrčí, ale proč vlastně ne? Už jen ten pocit, že něco za dveřmi je "moje" musí být přece fajn.

Před dvěma lety jsem několik jmenovek vyráběla. Z překližky, polystyrenu a zbytků látek.



v
Štítky:

5 komentářů:

  1. Roque29. května 2013 v 8:26

    Moc hezke! Take se mi to libi, ja jsem zase resila jmeno nad postylku. Nakonec jsme pouzili obarvene penove puzzle. Hezka pismena se tady nedaji prakticky sehnat- chtela jsem velka bila drevena. Ale polystyren a latka me nenapadla, super tip!

    OdpovědětVymazat
  2. Alena29. května 2013 v 15:03

    U nás to není moc zvykem, protože většinou je jeden dětský pokoj a v něm všechny děti.
    Jmenovky se mi moc líbí.

    OdpovědětVymazat
  3. M.A.R.K.I1. června 2013 v 18:49

    Luci, krása .... parádní jmenovky ... Marki

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Vánoční slavnost

Součástí letošní slavnosti bylo představení tří projektů, na kterých děti tři měsíce pracovaly. Kluci a holky z projektu Vaření a pečení pře...

  • Potravní řetězce
    Další kolo Busy bags (výměny aktivit pro děti) - tentokrát vše 22x. Inspirovala jsem se tady , ale přišlo mi zbytečné, abych vyráběla jeden...
  • Cesta do lesa
    Matko Země , tvá síla je ve mně, ohněm pálíš a za to náš dík. Matko Země, tvá síla je ve mně, vodou zurčíš a za to náš dík. ...