Chvíle, kdy jsme s Anežkou samy dvě, jsou vzácné. Není jich moc. Byly jsme ve městě koupit sandále (podle Anežky jsou málo duhové) a poprvé jsme navštívily Muzeum loutek. S Betkou si tam zatím netroufnu, protože na rozbité exponáty mi asi mateřská stačit nebude.
Byla jsem nadšená. Nejvíc z relaxačního salónku eskymáků, kde hrála tlumená hudba a svítilo příjemné modré světlo. Děti se tam kupodivu bály. Já bych tam klidně poseděla..
Děti nejvíc bavila ta část, kde si mohly všechno osahat a sami si divadlo zahrát. Povodit marionetu a pohladit maňáska. Joo, klidně bych tam byla i dýl, ale nekompromisní paní "uvaděčka" už chvátala domů. Dvacet minut před zavíračkou. To byla taková méně příjemná tečka, ale jinak paráda!
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat