Velikonoce

Velikonoce jsme strávili na chaloupce. Zahrada se opět dostává do formy. Letos budu vysazovat více druhů květin, abych měla na podzim z čeho plést věnečky. Jen nevím, jak to bude se zaléváním. Už tak máme nouzi o vodu a ta sucha tomu rozhodně nepřidají...

Jak jsem šmikla...

Se sousedkou se často „ňuňáme“.
„Pojď se poňuňat...“ začne jedna z nás. A co to obnáší? Prostě samý příjemnosti - češeme se, tvoříme účesy, masírujeme si krk a záda, hladíme se ve vlasech...

Jednou zas přišla Marcela naštvaná, že už neví, co s vlasy. Po porodu padají, nejde jí už skoro zaplést cop, dlouho se myjí... Tak jsem jí z legrace navrhla, že jí je ostříhám. A ona, že jo! :)

Barokní

Ve čtvrtek jsme vyjely na dámskou do Klatov, kam už více jak půl roku dojíždím léčit tělo i duši. Tentokrát vybraly holky prohlídku Barokní lékárny U Bílého jednorožce a musím říct, že to opravdu stálo za to! Baroko se nám teď objevuje ve více směrech - s Koventinkou jsme navštívili interaktivní výstavu Za barokem, takže už lépe rozeznají různé znaky a prvky. O to byla prohlídka zábavnější a záživnější. A protože jsme byli jediní návštěvníci avizované prohlídky, dostaly jsme speciální péči. To mám vždycky ráda. :) 

Cestou domů jsme se zastavily na Švihově, kde jsme si udělaly pozdně odpolední obědový piknik. 

Deset

Před deseti lety jsem na chalupě vyhodila peřiny na vzduch, s velkým břichem jsem vyfuněla na lehátko a v klidu a pohodě se nahřívala jarním sluncem. Poslední chvilky mé bezstarostné existence. O pár hodin později mi dala Anežka jasně najevo, jak to bude dál. Až po okraj naplněných 10 let. Děkuju!!

Dolní hornometelský rybník

Jezdím kolem od dětství na chalupu, ale nikdy jsem se tam nezastavila. Dnes jsem jela sama a úplně automaticky jsem tam zabočila. Dala jsem si několik hodin sama se sebou a desítkami ptáků. Podél celého rybníku byla spousta velikých lastur škeblí. Nasbírala jsem si podběl, dala si oběd v trávě a jela vyzvednout děti k babičce. Cestou jsem ještě pozdravila své oblíbené čápy. 

Na vlně

Mám radost - vrátila se mi moje energie a ještě nějaká navíc. Tvořím a raduju se. Kromě věnečků a kytic se vracím do školy. Baví mě, jak na mě děti reagují a jsem vděčná za zpětnou vazbu, kterou dostávám od rodičů. Nabíjí mě to.

Zpětně děkuju za všechny nepříjemnosti, které jsem v posledním roce prožila a díky kterým jsem se probrala!

Oheň

 První jarní oheň ve městě.  Ten pocit, jak jsem krásně začouzená, když jedu pozdě večer domů, jak mě baví kytara a bubínky, vonná tyčinka... V dálce svítí město. A vůbec mě neobtěžuje.

Černobílá

Moje letošní jednoduché Velikonoce - centrofix, bílá vejce, geometrie a korálek. Za mě dostačující. :)