Bhútán

Děti z Koventinky si mají na příští týden připravit projekt, který představí ostatním. Vylosovaly si stát z Asie, o kterém budou zjišťovat informace. Formu si každý zvolí sám.

Nejprve jsem Anežce pustila moc hezký dokument z Cestománie, potom jsme společně vypsaly, co nás zaujalo a společně jsme vytvořily myšlenkovou mapu. Já jsem nadhodila, Any dokončila a přidala po svém. Vybrala si obrázky, které chce vytisknout a navrhla, že by ostatní mohli vybarvit vlajku podle instrukcí.

Co nás zaujalo obě, byly síťky k polapení zlých duchů (podobné lapačům snů). Chycení duchové se pak modlitbami zaženou pryč. Zkusily jsme hned dvě vytvořit.

Každý den před začátkem vyučování se děti modlí a zpívají státní hymnu. Pronášejí přání nejen za štěstí Bhútánců, ale všech živých bytostí. Děti se učí žít v souladu a v harmonii s přírodou, se svými blízkými a sousedy. Učí se zvládat své emoce, být pravdivé, neubližovat druhým a podle možností všem pomáhat. 

V pokynech pro učitele: "Vždy měj na paměti, že jsi učitel i lidská bytost zároveň. Tvoji žáci jsou taky lidské bytosti a ty jsi zde proto, abys jim předal něco důležitého, co potřebují."

Země, kde se měří hrubé domácí štěstí.

♥

"Luxus, moc a peníze nejsou všechno. Štěstí naopak spočívá ve skromném životě plném zajímavých setkání. Hrubé domácí štěstí se vztahuje nejen na lidi, ale také na stromy a zvířata. Když se staví nová cesta, dlouho se řeší, jak ovlivní místní zvířectvo."

Liška

Tak se zase pomalu vracím k plstění. Anežka si přála lišku, jako má malý princ. Dostane ji k svátku, už mi nějaký ten pátek leží na skříni. :)

Mise dokončena

Nejhezčí vánoční dárek. Jednotlivé kosti se musí vysekat ze sádry a očistit pravým archeologickým nářadím. Kosti jsou pevné a vypadají opravdu věrohodně. Bonusem je, že celý tyranosaurus je ohebný v kloubech. 

Zenová zahrádka

Dnes jsme se ve škole vrátili zpátky do Japonska a pokoušeli jsme si vytvořit zenovou zahrádku.

Potřebujeme:

• jemný písek
• krabičku nebo dřevěný rámeček
• špejle
• provázek
• roličku od toaletního papíru
• lepidlo, tavnou pistoli
• kameny
• mech

Děti si nejprve rámečky obarvily temperami (někdo nechal přírodní), přesypaly jemný písek a ze špejlí vytvořily hrabičky (slepené tavnou pistolí) nebo malé hrablo (svázané provázkem). Také jsme se pokusili o most (kousek roličky od toaletního papíru polepené špejlemi).

Galerii zahrádek si můžete prohlédnout tady.

Snažili jsme se zachovat pravidlo lichého počtu kamenů, což byla skvělá příležitost k procvičení lichých a sudých čísel.

Andělka po dlouhé době

V poslední době mám štěstí na sousedky. Jednou z dalších je Dáďa a zítra má narozeniny.

Intuitivně

Navštívil nás Peter Živý. Člověk, kterého je možné poslouchat dlouhé hodiny, propagátor směru, který u nás není příliš známý - intuitivní pedagogiky.

Nejprve se věnoval čtyři hodiny dětem i rodičům z Koventinky a druhý den se ještě přišel podívat přímo za dětmi do školy. Vplul tak nepozorovaně, že ho některé děti zaznamenaly až po chvilce. Každé dítě se rozzářilo s nadšeným: "Ahoooj". Jako kdyby zdravilo starého známého. A on jen pozoroval a zajímal se: "Aha. A tohle ses naučila od koho?" ...

A já jen pozorovala. Vlastně jsme všichni jen pozorovali. Chci víc jenom pozorovat. To je tak dobrá věc to pozorování, to se člověk ani nezapotí. :)

Ledňáček

Vidět na lidech emoce, to je príma. A když vezete ledňáčka v tramvaji, sedíte s ním kavárně a nakonec ho darujete, ty emoce tam jsou. 

A pokud chcete trénovat trpělivost, můžete. 

Z víkendu

Zvládly jsme cestovatelský festival Letem světem i les bez lidí. Masáž u Péti i povídání se Štěpánkou, večerní rozjímání s Míšou a klídek doma.

"Mami, počkej na Radyni, tam se vymeditujem habaděj."

Anežka se neustále zdokonaluje v pletení náramků.  Sama si hledá videa.

Z posledních dní

Po třech týdnech mi zase začala jóga a já se nemohla dočkat. Krásný pocit. Celý víkend jsem hrála na kytaru svoji oblíbenou mantru a píseň. Obě naučím děti ve škole. Prožíváme si teď dva měsíce Asii.

Malý archeolog

Co to bude, až to bude? Skvělý vánoční dárek, mimochodem. Díky tetě Hance. :)

Proč se děti nejraději učí v hospodě? :)

Malá čarodějnice

Protože jsme měly tenhle týden jarní prázdniny, objížděly jsme skoro každý den nějaké kamarády. Ve středu jsme byly u Renči a Anežka se rozhodla, že zůstane. Druhý den volala, že domů nejede. Třetí den volala, že si prázdniny zase o den posouvá. Tak nakonec z toho byly čtyři dny.

A protože jsem s Anežkou denně ve škole i doma, přijde mi, že vždycky udělá obrovský skok, když na pár dní odjede. Při příjezdu nás přivítala ušmudlaná selka v zástěře a gumovkách. Provedla mě celým hospodářstvím a vysvětlila, co všechno měla na starosti. Naučila se zavírat a krmit slepice, přikládat do kamen, ochočila si kočky, přestala se bát syčících hus, zavedla mě k potoku, odkud je prý krásný západ slunce... Neustále něco tvořila, vařila, sbírala peříčka,... Jen prý času je přes den málo.

A cestou domů plakala. Chce žít v přírodě.