Společně

 Čím déle Koventinka funguje, tím větší věkový rozdíl máme mezi dětmi. I když už jsou vývojové potřeby každé skupiny jinde, stále se snažíme zachovávat společně trávený čas. Kromě projektů a kreativních bloků, které si děti volí bez ohledu na věk a kde pracují v rámci svých aktuálních možností a schopností, trávíme ještě společný čtvrtek při poradním kruhu a společná pondělní rána. Každý měsíc se věnujeme tréninku jedné oblasti měkkých dovedností, jako je komunikace verbální, neverbální, empatie, ohleduplnost nebo například odolnost vůči stresu. V září je to téma spolupráce a musím říct, že se nám trénink dobře daří. :)

Několik tipů na hry podporující spolupráci:

1. Dům, strom, pes

Úkolem tříčlenné skupiny je namalovat na společný papír dům, strom a psa. Mají jednu společnou tužku, kterou musí všichni držet a nesmí během plnění úkolu mluvit a domlouvat se.

2. Společná kresba

Úkolem tříčlenné skupiny je namalovat společný obrázek. Mají společný papír, ale každý svoji tužku. Během plnění úkolu nesmí mluvit a domlouvat se.

3. Slepá stavba

Každý z tříčlenné skupiny dostane tři kostky (nebo jiná tělesa) a společným úkolem je postavit komín. Podmínkou je, že se ve stavbě musí střídat, nesmí mluvit a musí mít zavázané oči. Předem mají vyhrazený čas na domluvu strategie.

4. Kouzelný koberec

Úkolem skupiny je otočit karimatku (žíněnku, koberec) rubem nahoru. Podmínkou je, že nikdo nesmí rukou ani nohou opustit povrch karimatky. Můžeme v každém kole postupně zvyšovat počet účastníků hry.

5. Namaluj a posuň dál

Každý má svůj papír a tužku a začne malovat obrázek. Může hrát libovolný počet účastníků. Jakmile zazní gong (cca půl minuta), obrázek posuneme dál (pamatujeme si, komu obrázek pokaždé předáváme). Nám přijde další obrázek, ve kterém pokračujeme. Vše se opakuje do té doby, než se nám vrátí náš původní obrázek.

Otázky k diskuzi:

• Jak se vám dařila spolupráce?
• Kdo skupinu vedl?
• Jakou jste měli strategii?
• Kdo by si takto složenou skupinu vybral i v budoucím zaměstnání?
• Proč si myslíte, že jste úkol nesplnili?
• Raději vedete, nebo se necháváte vést?
• Vzpomenete si na nějaký příklad, kdy jste doma spolupracovali?
• Jaké má spolupráce výhody?
• Vzpomeňte si na všechny instrukce, které jste předem dostali. Co vám dělalo problém dodržovat a proč?

Stále větší parťáci

Stejně jako loni, i letos jsem vyrazila na několik dní na chalupu s partou dětí. Známe se dobře, známe se dlouho. Je to totiž více než z poloviny moje školní skupina. :) A jak mají školy oficiální slučáky a výlety, my si vyjeli jen tak mimochodem. :)

A protože se spolu učíme mluvit už od malička, společná porada proběhla velice efektivně. :) Domluvili jsme si pravidla, jídelníček i služby, všichni rovným dílem. Já měla spoustu času pro sebe, na výlet, na čtení i odpolední spánek. Prostě dovolená. :)

Indiánská bojovka

     Čtyři dny v Bečově - konečně zase všichni spolu, letos s indiánskou tématikou.

Učili jsme se střílet z luku pod vedením instruktora, vyzkoušeli jsme šamanský rituál a propojení se svým totemovým zvířetem, tvořili jsme společně totem, čelenky a celkově jsme se chystali na sobotní Indiánskou bojovku, jejíž základ jsme měli od Báry.

Nejprve jsme obdrželi dopis od šamana Letícího orla, který nás pozval do Kruhu ochránců Matky Země. Podmínkou pro vstup ale bylo absolvování Indiánské stezky, na níž jsme plnili úkoly připravené Duchy ohně, vody, země, vzduchu, zvířat a rostlin. Od nich jsme dostávali dary, které jsme si střádali do koženého váčku. Nakonec jsme získali pozvání velkého Manitoua k závěrečnému indiánskému obřadu, kdy jsme si zatančili, zazpívali a pod dohledem Ducha rostlin jsme si společně uvařili a vypili čaj.

Indiáni

V červnu jsme měli v Koventince moje srdcové téma. Vypracovala jsem pro svoji skupinu pracovní sešit INDIÁNI, který zahrnuje informace o životě indiánů severní i jižní Ameriky a rozdíly mezi nimi, a celkově obsahuje mezipředmětové vztahy z historie, zeměpisu, výtvarky i češtiny.

Pouštěli jsme si indiánskou hudbu, vykuřovali jsme šalvěj a jiné indiánské byliny, dřeva a pryskyřice, dostali jsme se vlastně i k horolezecké expedici Peru 1977, která skončila tragicky. Podle popisu jsme si představovali guatemalského národního ptáka  a následně jsme ho zkoušeli výtvarně ztvárnit.

V průběhu měsíce jsme si četli z knihy Indiánská cesta. Prostřednictvím jednoduchých úplňkových příběhů jsme se dozvěděli o tom, jak rozprávět s Matkou Zemí. 

Celé téma jsme zakončili Indiánskou bojovkou v našem oblíbeném Bečově. Ale o tom příště.

Pokud byste měli zájem o elektronickou verzi pracovního sešitu, cením si jej na 80 Kč. Napište mi, ráda zašlu. :)