Head vs. Heart

Už 20 dní cvičím sestavu z kundalini jogy na propojení hlavy a srdce. Cítím se každým dnem líp.:)

• 40 dní trvá změnit starý návyk za nový návyk
• 90 dní trvá potvrdit nový návyk
• 120 dní trvá, než se nový návyk stane námi
• 1000 dní každodenního praktikování a staneme se mistry toho návyku

Malování podle kostek

Jedna z činností, kterou máme ve škole rádi, je malování podle kostek. Tuto aktivitu jsem před třemi lety vytvářela do Busy bags.

Dnes nás ji hrálo šest, kdy každý hodil jednou kostkou s druhem barvy a druhou, kterou si vybral (tvary nebo čáry). Každý potom namaloval na svůj papír, co na kostce padlo (žlutý trojúhelník, modrá spirála, černé tečky, apod.), a jakmile měl pocit, že mu to takto stačí, položil tužku a počkal na ostatní. Děti u toho vydržely více než půl hodiny a musím říct, že se tímto "cvičením" vytvořila příjemná atmosféra, která nás propojila.

Povídali jsme si o tom, jak jsou všechny obrázky jedinečné, proč zkusit malovat bez přemýšlení, a jak nám funguje ruka jako spojnice se srdcem. 

První

...adventní neděle. Korpus na věnec jsem použila z loňska, kuličky jsou vyrobené ze škrobu, vody a sody (usušeno v troubě na 100 stupňů) a nalepené tavnou pistolí. Holky postavily betlém z kukuřičného šustí, já jim vystřihla andílky na okno, a tímto bych pro dnešek prohlásila výzdobu za ukončenou. :)

Budu teta!

...poprvé v životě a moc se na to těším! Ségra mě poprosila o několik fotek. A protože byla velká zima, vznikly během patnácti minut - hasič a pečovatelka před největší akcí v životě. :)

Sedm barev

Uplstila jsem čakrový závěs. Jen tak. Pro radost.

Pod slovy

"...Ve vzduchu cítili neznámé vůně. Kukačka začala klesat. Prolétla korunami stromů a les je skryl. Všude bzučely mouchy. Konec."

Dočtu knížku a čekám, co přinese další vteřina. Dva zavřené páry očí, za oknem svítí lampa do tmy, morče kouše mrkev a hodiny na zdi tikají v pravidelném rytmu. Zdá se, že se s nimi synchronizovalo i moje srdce. Jen ležím a jsem.

"Jsou tak samostatný, že už mě skoro nepotřebujou." říkám před několika dny v kavárně jen tak mimochodem. Dneska mi došlo, že to nebylo mimochodem. Děkuju! 

Nevinná věta, za kterou se vlastně skrýval jeden malý smutek a velký strach.

Ještě větší bydlení

Letos jsem měla v plánu vytvořit holčičkám nový pokojík. Před třemi lety spolu začaly spát na jedné palandě a byla potřeba prostor trochu upravit.  Byla jsem nadšená a ony také. Postupně odcházel koberec (modelína už byla zašlapaná úplně všude), stěny byly počmárané a taky se vytvořila poptávka po osobním soukromém koutku.

Vymyslela jsem tedy pokojík nový a společně s Petrem, který velkou část realizoval, jsme vytvořili nový vzdušný prostor, ve kterém se cítím moc dobře. A holky taky. :)

Důležité!

Musela jsem se zasmát hned potom, co jsem to vypustila z pusy. Mezi důležitými tématy rodičovského setkání ve škole jsem se nezapomněla zeptat, kdo může letos přinést zásobu do krmítek. Pro mě existenčně důležitá součást podzimu. :) 

Obě krmítka už máme v provozu a já se můžu od akvárka pomalu přesunout k oknu. 

A jaká by to byla symbolika bez dnešního balíčku, který mi přišel od Rosy. Moje čtvrtá kabelka od ní - ta nejkrásnější!

Placky a les

Miluju pohankovou sekanou od mého oblíbeného šéfkuchaře Petra, který nám vaří do školy. Vzala jsem tedy pohanku lámanku a zkusila experimentovat. Výsledek mě překvapil. Vznikly mi výborné placičky. :)

Pohankové placičky

1 a půl hrnku vařené pohanky lámanky

1 konzerva tuňáka ve vlastní šťávě

1 cibule

1 mrkev

2 stroužky česneku

2 vejce

strouhaný sýr

sůl, pepř

Smíchám všechny suroviny a na pečicí papír udělám pomocí lžíce malé hrudky. Peču dozlatova.

Užijte podzim, pohanku i les!

Podzimní závěs

Nápad, který jsem našla na internetu. Asi za 10 minut mi píše Petr, že to chce dělat s dětmi ve škole. Prostě souhra. :)