Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.
JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
Dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:
1. | Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se, v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně. |
2. | JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě. |
3. | JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů. |
4. | JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN. |
5. | JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG. |
6. | JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG. |
7. | Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění. JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN. |
8. | Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních vyváženo oběma těmito tendencemi. |
9. | Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG. |
10. | Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG. |
11. | Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN. |
12. | Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu. |
Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii.
JIN | JANG | |
expanze | kontraxe | |
rozptýlení | soustředění | |
pomalý pohyb | rychlý pohyb | |
vysoké frekvence | nízké frekvence | |
směr vzhůru | směr horizontálně či dolů | |
vně | uvnitř | |
lehčí | těžší | |
chladnější | teplejší | |
temnější | jasnější | |
vlhčí | sušší | |
řidší | hustší | |
větší | menší | |
křehčí | tvrdší | |
elektron | proton | |
tropy | póly | |
rostliny | živočichové | |
ženské pohlaví | mužské pohlaví | |
duševní práce | tělesná práce | |
prostor | čas | |
chuť ostrá, kořeněná, kyselá | chuť slaná, hořká | |
krátké vaření | dlouhé vaření | |
šťavnaté | sušší | |
fialová, modrá, zelená | žlutá, hnědá, červená | |
dutý | plný | |
noc | den | |
poslušnost | vzpupnost | |
emoce | rozum | |
umělý | přírodní | |
delší | kratší |
Zdroj: Michio Kushi - Orientální diagnostika