Šumná Šumava

Když jsem měla jet s Petrem poprvé na Šumavu, znala jsem leda tak Kašperk, cestu podél Vydry na Turnerku a Pancíř. Samozřejmě jsem se tenkrát před novým přítelem nechtěla ztrapnit a nic jsem neponechala náhodě. Triko a krátká sukně byla podle mě na romantickou procházku tak akorát. No dobře, vzala jsem si rádoby sportovní boty (co kdyby). Co kdyby se bohužel potvrdilo. Cestu jsem neviděla ani z dálky. Ale já byla tááák spokojená. Přesně to mi v životě chybělo.

A znovu se ve mně probudil zapomenutý nástěnkář ze základky (nástěnky, diáře, deníčky, zakreslovat, popisovat - to bylo moje). Našla jsem staré mapy a každou trasu, kterou jsme kdy absolvovali jsem zakreslila. Modrou pěšky, červenou na kole a žlutou po vodě nebo na běžkách. Krásně se to prolíná a na některých místech už nemám kam psát. A co mě nejvíc těší - když přejedu prstem po mapě, vybavují se mi zážitky, místa, někdy i to, co jsme měli k svačině.

Poslední roky sice volíme trasy "vhodnější" pro rodiny s dětmi, ale věřím, že za chvilku už to bude zase ta správná divočina.