Před šesti lety, když jsem se nastěhovala sem - domů, mě kromě celkové (ne)koncepce chlapského holobytu zaujala i okna. Krásná velká špaletová okna, skrz které nebylo vidět ven. Petr je ze zásady nemyl, a to ani po malování, takže kromě letitého prachu, špíny, mastnoty a zaschlých much měla přes celá skla bílé šmouhy od Primalexu. Když jsem se aktivně s nadšením pustila do prvního mytí, optimismus byl ten tam. Kromě toho, že jsou dvojitá, nejdou pořádně ani vyčistit. Taky jsem zblízka nahlídla na ztrouchnivělé a oprýskané rámy. No, tak nejsou zas tak krásná, ale s tím se něco udělá.
Každý rok se s tím něco dělá. Když se blíží podzim, Petr nasadí kulicha, vezme žebřík a začne okna "opravovat" - aby se jako před zimou neřeklo. Trošku toho tmelu, sem tam nějaká ta barva - tak, a je splněno. A zakončí to tím, že okna se budou příští rok určitě řešit. A najednou je tu další podzim. A svět se točí...
Letos jsem to vzala do svých rukou. Okna budou! Stáni, pomooc:)
Okno v kuchyni v proměnách času..
.JPG)
Kársná dokumentace :). Druhé okno je nej :).
OdpovědětVymazatMoc hezke:) souhlasím s kackou druhe okno nej:)
OdpovědětVymazatPrijd mě navštívit na:
Www.olivains.com
Děkuji za připomenutí, teď jsem to šla zařídit! :-) St.
OdpovědětVymazatTeda!
OdpovědětVymazatTaková péče - krásná okna, radost pohledět ... :o)