Dortování

Pomalu se blíží doba, kdy začnu přemýšlet nad dortem pro Anežku. A ne, že by to byla jen taková méně významná věc v rámci narozenin. Any si totiž zásadně pamatuje její věk jen podle dortů. Když je oslovena s dotazem, kolik, že jí je, zamyslí se a začne počítat: "Takže první byl s krtkem, pak byl Večerníček a pak princezna." Podívá se na vztyčené prsty: "Tři!". Uznejte, že dort není žádoucí podcenit.

Před dvěma lety jsem se pustila do potahovaných dortů. Výsledek celkem ucházející, první testovací byl můj a hned za 14 dní následoval dvoupatrák pro Any. Nezávislý pozorovatel by řekl: "No skvělý!" To jsem si taky řekla (s trochu jiným výrazem v očích), když jsem přes průhledný šuplík v mrazáku sledovala Večerníčka a prosila ho, ať se neroztéká a vydrží do zítra! 

Tvorba dortu mi vzala tak 5 let života - 4 dny plné stresu, jak to zvládnu, ať nic nepřipálím, jestli vyrobím dostatek marcipánu a následně ho dobře obarvím, celý večer jsem se patlala s Večerníčkem (přestože trénink s modelínou dopadl na výbornou) a vše vyvrcholilo dnem narozenin, kdy bylo do hodiny po dortu. Měla bych být ráda, ale spíš jsem byla totálně vyčerpaná.

Na Betky 1.narozeniny jsem udělala klasiku (piškot, zakysaná smetana, ovoce). A hle. Efekt stejný, každý se oblíznul, stres nula, práce nula, na tváři úsměv.

Končím se stresem, letos chci pohodu.

Máte někdo tip na alternativu nepečeného lehkého dortu?