V pravý čas

V Nepálu jsme si po večerech předčítali z knihy od Hermanna Hesse: Siddhárta. Nestihli jsme ji celou, proto jsem si ji půjčila od Markéty na zpáteční cestu do letadla. Už vím, co to znamená číst knihu v pravý čas. Přesně v tu chvíli, kdy se mi měla dostat do rukou. Objevila jsem věci, které bych před rokem přešla, protože bych je neznala, nezažila, nepochopila.

Dočetla jsem poslední stránku, knížku jsem zaklapla a zůstala jsem civět před sebe. Po pár minutách jsem překlopila desky a knihu jsem během letu domů přečetla ještě jednou znovu.

A včera jsem si pro ni zašla do knihkupectví.

Pravil Siddhártha: „Co bych ti tak měl říct, ctihodný? Snad to, že příliš mnoho hledáš? Že se kvůli hledání nedostaneš k nalezení?”„Jak to myslíš?” zeptal se Góvinda. „Když někdo hledá, ” řekl Siddhártha, „snadno se stane, že jeho zraky vidí jen tu věc, kterou hledá, že nedokáže nic najít, nic do sebe vpustit, protože stále myslí jen na to hledané, protože má jeden cíl. Nalézt ale znamená: být svobodný, být otevřený, nemít žádný cíl. Ty, ctihodný, jsi možná skutečně hledač, protože pospíchaje za svým cílem nevidíš mnohé, co ti leží před očima.”

foto: Martin Pražák