O svém pokusu o
dívčí román jsem už psala. Mnohem dříve jsem ale napsala (dobře, opsala) něco jiného. Bylo mi necelých pět a táta byl na vojně. Bydlely jsme s mamčou a prababičkou na vesnici a neustále jsme byly někde v lese.
„Tatímu, obrázky z procházky“ je moje první ručně psaná dochovaná publikace. Neuvěřitelné, že si tu procházku, datla a doplňování žaludů pamatuju.
|
Jak jdeme s mami do kopce. Přišly jsme do lesa... |
|
a žaludy nikde, sena trošku. Žaludy jsme doplnily. |
|
Slyšely jsme datla (mamča doplňuje „i viděly“). Přinesly jsme si kočky. Má váza, mami váza. |
Žádné komentáře:
Okomentovat