V průběhu prázdnin jsem při přehazování kompostu objevila obrovskou a nádhernou užovku. Začala se mohutně svíjet a já měla strach, že jsem ji napíchla vidlemi. Naštěstí byla v pořádku a odplazila se do křoví. Měla jsem ohromnou radost z dalšího obyvatele zahrady.
Před týdnem jsem kompost znovu prohazovala a vypadla na mě hromádka bílých měkkých vajíček. Nebyla jsem si jistá, ale tušila jsem, že jsou to ta užovčí. Pěkně jsem je zase zahrabala zpátky a pečlivě jsem si zapamatovala místo.
Dnes jsem odkryla horní vrstvu kompostu a už na mě vykukovaly čtyři hlavičky s kmitajícím jazykem. Byla to krása! A to jsou ty drobné radosti všedních dní...
To je vážně krása a obrovský zážitek :-) Až se jim u vás daří :-)
OdpovědětVymazatDěkujeme:) Bylo to vážně nádherný!
VymazatTo je vážně krása a obrovský zážitek :-) Až se jim u vás daří :-)
OdpovědětVymazatTo je nádhera! Vždycky jsem si říkala, jak je to s tím přehazováním kompostu a kdy ho nejlépe dělat, aby člověk ty případné užovky nezabil vidlemi... nějak jsem myslela, že užovky se rodí hned zjara :-)
OdpovědětVymazatTaky jsem si to myslela. A vida. Příroda si prostě dělá, co potřebuje. ;-)
VymazatMráz mi behá po chrbte. Hady nemusím, aj keď ich máme na chalupe habadej. Za toľké roky som si vôbec nezvykla na ich prítomnosť. Práve naopak - je mi z nich mdlo stále viac a viac. Preto ťa obdivujem , že si ich ešte aj odfotila. Pekný večer Lenka.
OdpovědětVymazatLenko, díky za takové přiznání - vyznání. Já taky z hadů nemám úplně nejlepší pocit, ale spíš se jich vždycky lehnu, než bojím. Ale tyhle užovky byly prostě hrozně roztomilý. :)
VymazatTy brďo, to je síla! Nádhera!
OdpovědětVymazat