Když...

Když děti učí děti - miluju tyhle momenty!

Jedním z principů, na kterých Koventinka stojí, je individuální přístup. Snažíme se děti vnímat jako samostatné jedince s jejich vlastními potřebami i emocemi a rádi bychom, aby si tento fakt uvědomovaly i děti samotné - to, že každý umí něco jiného, každý má své tempo a nadání a je to tak naprosto v pořádku. Neříkám, že je to vždy snadné, ale určitě se to několikanásobně vrátí a to všem!

Podmínky pro tento přístup máme více než příznivé - všichni se mezi sebou dobře známe (včetně celých rodin), tykáme si, rodiče i průvodci mají podobný náhled na vzdělávání i výchovu dětí a často i na svět jako takový. Děti se potkávají v menších skupinkách, ale během týdne se účastní aktivit nezávisle na věku. A tady přichází můj aha moment, moje aktuální radost. 

Ne všechny děti mají sklony k tomu, aby své dovednosti či znalosti předávaly dál. Některé z nich tak činí jen tak mimochodem „když se nikdo nedívá“. Já zažila minulý měsíc pár dojemných momentů, kdy se tak dělo. Děkuju za to! Osobně je pro mě sci-fi, abych se tehdy jako prvňáček něco naučila od sedmáků. Už třeťáci pro mě v té době byli ti velcí a dospělí, ze kterých jsem měla trochu strach.

Díky, že si to můžeme dovolit! ♥