Alpy 2016

Jako každý rok jezdí holky 3. týden v červenci k babičce a dědovi. Už se z toho stala taková tradice. A my vyjedeme někam. Většinou to vymyslíme na poslední chvíli, vloni jsme to nevymysleli vůbec a jeli jsme tam, kam nás auto zavezlo.

Letos jsme dva dny před odjezdem naplánovali rakouské Alpy. Lépe řečeno Petr naplánoval, perfektně připravil a já mu za to moc děkuju. Celý týden jsme vstávala před sedmou celá nedočkavá, v osm už připravená s batohem u dveří. Musela jsem se sama sobě smát, protože mi to připomínalo Anežku. My dvě prostě s přípravami kamkoliv nemáme problém. Jen pak máme problém s ostatními, že na ně musíme čekat. Což je ovšem náš problém. :)

Abych to shrnula. Týden naprosté očisty a zároveň totálního stresu. Zní to divně. Vím. Já totiž miluju hory a zároveň se bojím výšek. Kombinace prazvláštní.

Zkusím své zážitky rozdělit do několika dní.

Prvním tématem jsou lanovky a přibližovadla všeho druhu. Prostě mám strach, paniku, stres. Každé ráno jsme vystoupali do výšky asi 2000 m.n.m., abychom pak celý den chodili nad mraky. Ráno jsem strávila několik desítek minut se zavřenýma očima a nohy jsem měla jak přibité k zemi. Výsledek ale stál za to!