Svatojánská slavnost

Na svatého Jána jsme se všichni z Koventinky sešli u ohně. Příležitosti byly hned dvě - končil nám školní rok a rozhodli jsme akci propojit s tajemnou nocí, která přicházela. Na začátek je dobré zdůraznit, že celou slavnost přichystala Dáša, jedna z maminek. Tímto jí skládám ještě jednou velkou poklonu - mám ráda ten pocit, když se někdy jen tak vezu a nechávám se překvapit, co přijde.

Děti si nejprve poslechly povídání o tom, co je to Svatojánská noc, o tom, jak se otevírají skály a vydávají své poklady. O vílách i bludičkách, které číhaly jako nástrahy, a o dalších zvycích, které naši předkové dodržovali. Děti potom dostaly malé taštičky (home made - díky, díky!) s herní kartičkou a společně jsme se vydali na cestu. Na malém paloučku bylo rozmístěno 8 stanovišť s úkoly - u každého z nich byl jeden rodič, který pečlivě zaznamenal výsledky úkolu do karty každého z dětí.

Děti poznávají devatero lučních květin, ze kterých dívky pletly věnce, podle obrázků určují svatojánské zvyky a hází jahodami do džbánku.

Dalšími úkoly bylo například rozeznat devatero bylin, které se v noci na svatého Jána sbíraly, podle vůně určit, ze které bylinky je vyrobený olej (třezalka) a trochu si odebrat s sebou do injekční stříkačky do pytlíčku - bude se hodit. Zkoušejí samy zapálit svíčku, jako se zapalovaly ohně a prohlíží si podrobně list kapradí. Také s sebou dostávají malé "zlatavé" kapradí. Vše si ukládají do své taštičky.

Po splnění všech úkolů se vydávají na další cestu. Na malé louce u lesa sedí  smutná víla - ohnivec jí popálil ruku. Děti vytahují třezalkový olej, a protože vědí, že je dobrý na popáleniny, ošetřují víle ruku.

Cesta se pomalu úží a děti vstupují do lesa. Tam už se v dálce míhají bludičky, které chrání cestu k pokladu. Děti jim dají zlaté kapradí a bludičky je pouští dál.

Na konci cesty narazí na mluvící skálu. Ta jim  prozradí, že si mohou odnést jen jeden poklad. Pokladem je lucernička s obrázkem víly Koventinky. V lucerničce má každý hrst borůvek. Po setmění se lucerničky dětem rozsvítily na cestu domů.

Na závěr jsme ještě vypustili jeden rok života naší školy a  společně jsme mu zamávali.

Těším se na všechny po prázdninách.
Moc hezký rok to byl!