Dvojhlásky

Dnes jsme hráli ultra komplikovanou týmovou hru s dvojhláskami. V jednom týmu bylo pět dětí, z nichž každé mělo svoji důležitou funkci. Protože jsem hru vytvořila na míru naší třídy, uvedu příklad: 

Na zem jsem rozprostřela 10 kartiček s dvojhláskami směrem dolů (5x AU, 5x OU). Na lícovou stranu každé karty jsem napsala různá podstatná jména. K tomuto stanovišti byl přiložen návod (První kartička je podle vzoru HRAD). Vojta tak hledal slovo, které se skloňuje podle vzoru hrad. Když našel, odnesl kartu na další stanoviště. Tam čekal Vojtík (máme teď ve zkušebním týdnu dva), který si přečetl dvojhlásku a běžel dál, kde dvojhlásku předvedl (zacvičil). Pokud Klárka na třetím stanovišti pochopila, zakývala hlavou, a na stole našla příslušnou kartu (dvojhláska byla psána tentokrát malými písmeny). S tou se potom přesunula dál. Eliška (na čtvrté pozici) hledala obrázek, na kterém bylo podstatné jméno obsahující právě tu danou dvojhlásku (kartičky bez popisků). Jestliže našla, běžela dál a obrázek předala. Na posledním stanovišti čekala Anežka, která hledala k obrázku jeho název (pro nečtenáře může být malá nápověda v podobě kartiček s názvy).

Zpětnou vazbu dostávají děti na konci podle kontroly. Kartičky jsou dvojhláskami řadíme postupně, jak přišly za sebou a podle archu "kontrola", který mám připravený, jsme mohli zjistit, zda vzory podstatných jmen následovaly opravdu za sebou tak, jak měly.

O kartičky si napište. Jsou černobílé, děti si je můžou v rámci hry i samy vybarvit.