Podzim

Venku už je nebarevně - čisté tóny přírody. Ještě před tím jsem ale stihla zamotat něco málo krásy...

Potní chýše

Moje pravidelná léčebná ceremonie - potní chýše podle lakotské tradice.

Potní chýše (v lakotštině Inipi) - lze přeložit jako „ceremonie kamenných lidí“. Podstoupit rituál Inipi znamená znovu se narodit. Potní chýše je znázorněním dělohy Matky Země, uvnitř je naprostá tma, teplo a vlhko. Po kůži nám stéká pot smíšený s horkou párou, chladíme se mokrou hlínou a odevzdáváme něco ze sebe. Po skončení přichází fyzické i duševní znovuzrození. Podpoříme své záměry a změny na naší cestě, rozšíříme naše vědomí, zvýšíme bdělou pozornost a vědomí sebe sama.

Není to snadný proces. Děkuji za tuhle očistu! 

Aho Mitakuye Oyasin!

Projekt pokojovky

Letos jsme v Koventince připravili novinku pro starší děti, a to odpolední volitelné projekty. Každý projekt potrvá přibližně čtyři pondělky a děti si budou moci zvolit mezi třemi variantami. Jako první jsme zařadili do nabídky projekty Pěstování pokojovek, Webové krmítko a Mladí básníci.

Mým projektem bylo Pěstování pokojovek. Podle předpokladu se ke mně přihlásily samé holky a společně jsme se dozvěděly, jak funguje fotosyntéza, jak se sází pokojovky, jak se množí a co potřebují k tomu, aby prospívaly. Pod mikroskopem jsme si prohlédly řez listem i stonkem. Také jsme si pro naše nově zasazené rostliny vyhledávaly jejich názvy a péči o ně. Vytvořily jsme si zapichovací jmenovky k rostlinám a nakonec jsme si vybudovaly svoji vlastní zahrádku z netřesků.

Zdánlivě obyčejné věci. Při závěrečném sdílení mě ale překvapily některé slečny, pro které to byl velký zážitek, zábava a vlastně ještě květiny nikdy nesázely. Tak jen tak dál. Mám radost, že se všechno povedlo. :)

Rituálně

Před měsícem jsem měla možnost vyzkoušet si zase něco nového. Tvořila jsem věneček a kytičku na přechodový rituál v ženském kruhu. Jeho součástí je hlavně tymián, který rozjasňuje náladu a posiluje sebevědomí a růže - ta mimo jiné posiluje srdeční čakru.

Nabídka na tvoření mi přišla v době, kdy jsem sledovala na Evino doporučení přednášku J. F. Bíma. Přechodové rituály jsou v dnešní době často opomíjené. Přitom si je tvoříme každý sám, spolu s dětmi, přáteli... Může to být i úplně jednoduchá věc - dárek, ocenění, společně trávený čas nebo objetí - s vědomím toho, že od zítřka je něco jinak. Nově. 

Hopsa hejsa do Brandejsa

Jeden z mých bratranců měl kulatiny a já u toho nechtěla chybět. Byla jsem pro něj překvapením a byla jsem jím ráda. ;-) Strávila jsem tři dny s částí rodiny, se kterou se nevídám tak často, ale o to víc si ten čas užívám.

Na chvilku jsem se cítila i jako paní ze zámku - měla jsem svoji vlastní komnatu. Bratránek nám ukázal všechno, na čem za ty roky pracoval a já jsem na něj opravdu děsně pyšná! I na ty jeho chovatelské pokusy - v zámeckém příkopu chová pávy, slepice a kohouty s kuřaty a kozy. Zkrátka moje blízká duše. Ale to už víme od dětství!