Pokračuju...

Včera mi řekla Pačmína, že nepíšu blog. A má pravdu. :) Každý den jsem „zavřená“ ve své budoucí dílně a makám. Konečně začíná mít reálné obrysy, i když skoro všechno se muselo opravovat, vracet do obchodu, vytřít, přeměřit, přetřít, vytřít, vysát, natřít, přetřít, přetřít, vytřít... atd. I když to asi znáte, pokud něco rekonstruujete. Jsem ráda, že ta největší špína a prach je za námi a já začínám pomalu vybavovat.

Děti běhají po domě a už si dělají skoro rozpisy, kdy bude kdo moci tvořit v dílně. Mám radost, jak je místnost prosvětlená, a těším se, až na jaře otevřu okna na ulici a budu při práci zdravit kolemjdoucí. :)