Sobotní výlet do neznáma. Na mapě jsme prstem ťukli na jakousi Jezevčí skálu. Mám najednou úplně jinou potřebu bytí v přírodě. Jdu si sama svým tempem, rozhlížím se, poslouchám, jak štěkají srnci a vytvářejí tím ozvěnu do ticha. Najednou nemusím zachraňovat žádné batole před nebezpečím, nemusím řešit žízeň ani bolavé nožičky. Výlet, který značně nabývá na hodnotě. Užívám si!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Vánoční slavnost
Součástí letošní slavnosti bylo představení tří projektů, na kterých děti tři měsíce pracovaly. Kluci a holky z projektu Vaření a pečení pře...
-
Jako každý rok jezdí holky 3. týden v červenci k babičce a dědovi. Už se z toho stala taková tradice. A my vyjedeme někam. Většinou to vym...
-
Další kolo Busy bags (výměny aktivit pro děti) - tentokrát vše 22x. Inspirovala jsem se tady , ale přišlo mi zbytečné, abych vyráběla jeden...
Žádné komentáře:
Okomentovat