Někdy dělám blbosti. Zpětně si pak vyhodnotím, jestli to k něčemu bylo, jindy se jenom pozoruju bez hodnocení. Dneska jsem se přistihla, jak pospíchám i do obřadní síně krematoria.
Zastavila jsem se, rozhlídla se kolem dokola a říkám si: "Co děláš? Co jako myslíš, že ti uteče?"
Některý dny nejsou veselý.
Vždycky, když mi někdo odejde, myslím na to, proč jsem ho naposledy víc neobjala. Neřekla mu, že ho mám ráda. Ale on to, doufám, věděl. Asi by mi dneska řekl: "Nebreč, kuřecí bageto!"
.JPG)
Ale fotky se Ti hodně povedly...
OdpovědětVymazatPavel
Díky za to připomenutí! Držte se!
OdpovědětVymazatobejmeš ještě, neboj se nic ♥ brzké smíření Ti přeju, bagetko...
OdpovědětVymazatŽivot jde dál, ale někdy je fajn se zastavit, ohlédnout...a pak zase jít...určitě na to objetí jednou dojde..teď to ale musíš nést statečně a sama..znám to a vím, jak moc tyhle chvíle bolí...drž se Luci...Inka
OdpovědětVymazat