Otava pro dva

V manželství jsem se naučila hodně věcí. Jedna z nejdůležitějších je: nic neplánovat. Což pro mě, vychovanou k naprosté rozvrhovosti, byla nepředstavitelná zkouška. 

Včera jsme se probudili v 6:30. "Tak co, pojedeme?" "Berounku? Otavu?" "Nevíš, jestli tady máme stan?" Tak takhle to začalo. Máme před sebou dva volné dny bez dětí.

O pět hodin později už sedíme v kanoi 80 km od domova. S nejasnou představou, kde budeme spát, jak se dostaneme zpátky pro auto, kam dojedem. 

Máme za sebou 50 km na vodě, několik stopů zpátky k autu, asi 21 přenesených jezů, návštěvu muzea, stanovou romantiku, výbornou večeři. Kromě toho, že nic neplánuju, jsem se naučila i nějak zrychlovat. Týdenní zážitky do dvou dnů. Ve dvou. Bylo to parádní.