Brzy

 Když vstanete před sluncem, všichni ještě spí, jen v lese je extrémně živo. Tyhle výlety mám tak ráda!

A navíc je vždycky ten den nekonečně dlouhej. :)

Velikonoční zajíc

 Vyfotit pytel blech by bylo možná snazší...

Snažili jsme se dnes tvořit... ehm - velikonoční zajíce. Zatímco holky s nimi hned rozehrály divadlo a dávaly jim jména, jediný zástupce mužského pohlaví na našem dnešním sedánku jen lítal s lopatkou a smetáčkem a snažil se uklízet tu spoušť. No, někdo to dělat musí... :)

Rovnodennost

 Dnes je jarní rovnodennost - vyšlápla jsem si sama na výlet a potom si umíchala sváteční vykuřovací směs z růže, kadidla, kardamomu a černého bezu. Už mi tady voní. :)

Taky postupně přepichuju všechny vyseté letničky a posílám jim sílu, aby to zvládly. 

A sem posílám několik fotek z posledních dní.. Krásný vstup do jara nám všem!

Intermezzo

Vždycky to tak bylo, ale teď obzvlášť si vážím sousedských vztahů. Možnosti neustálého přísunu kofeinu, objetí, možnosti se vybrečet na rameno, plkání o ničem a možnosti zaklepat doslova každou denní i noční dobu.

Ráno mi například z druhého patra přistála na stole snídaně. :)

Pěstujte vztahy! A kytky!

Dělej, co miluješ

 Když mě oslovila Nikča se svým projektem Dělej co miluješ, abych pověděla něco o své práci, neměla jsem zpočátku jasno. Necítím se úplně komfortně v situacích, kdy mám veřejně vystupovat. Nakonec jsem ale souhlasila, pozvala jsem Nikču k nám do školy a strávily jsme společně příjemné dopoledne.

V rozhovoru vyprávím o tom, jak celý nápad ohledně Koventinky vznikl, jak probíhá běžný den a na jakých principech fungujeme. Také narážíme na témata řešení konfliktů mezi dětmi, na překážky, se kterými jsme se v průběhu let musely vypořádat a co vlastně na své práci miluju. :)

První březnový

Momentálně jsme zase všichni na jedné hromadě. Holky si kromě online výuky plní ještě úkoly na skauta a díky tomu dostávají šifry v morseovce. Převléct se jako Héra nebo upéct něco dobrého? Není problém. :)

Já začínám tvořit jarní a velikonoční dekorace, vysévám první letničky a balím bylinky, které přebývají. 

Na jih

Na podzim jsem měla pocit, že mě to táhne na sever, ale v posledních dnech se vypravuju zase spíš na jih. Zjistila jsem, že to mám vlastně ráda všude. Jde jen o to vyrazit, nadechnout se a užívat si tu radost.

Dostala jsem se k rybníku, kde jsem se ocitla poprvé, vytvořila jsem si pár korpusů na jarní věnce a poobědvala na oblíbeném místě (a ještě jednou). Cestou do Těnovic šla přede mnou chvilku po silnici liška. Vůbec mě neviděla. :)

Mám ráda svoji vlastní společnost. A taky jsem se naučila rychle nastavit foťák na samospoušť. ;-)

Poslední zbytky...

 .. všeho, co mám v dílně. A nejen to. Únor je pro mě měsícem úklidu a vytváření si prostotu pro nové. Třídím zbytky bylinných čajů a snažím se je rozdat mezi známé. Za chvíli totiž začne sezóna kopřiv a podbělu a pak už si užívám vždycky jen tu vůni čerstvého.

V dílně si uklízím nasušené rostliny. Některé už se sypou, některé ještě upotřebím do jarních věnečků, protože zpočátku jim budou ještě chybět barvy. Ale to k jaru patří.

Vytvořila jsem sušenou narozeninovou kytici, jeden věneček s kytičkou na předporodní rituál a také se mezi vás dostaly první poukazy. Těším se na všechna nová setkání. :)

Bylo to (v)Ostrý

 Včerejší výšlap na Ostrý jsem si vážně užila. Sice jsem měla jinovatku na vlasech, ale ta modrá obloha to všechno tisíckrát vynahradí. Jinak se dýchá, jinak se směje, jinak se žije...