Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.
JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
Dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:
| 1. | Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se, v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně. |
| 2. | JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě. |
| 3. | JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů. |
| 4. | JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN. |
| 5. | JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG. |
| 6. | JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG. |
| 7. | Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění. JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN. |
| 8. | Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních vyváženo oběma těmito tendencemi. |
| 9. | Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG. |
| 10. | Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG. |
| 11. | Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN. |
| 12. | Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu. |
Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii.
| JIN | | JANG |
| expanze | | kontraxe |
| rozptýlení | | soustředění |
| pomalý pohyb | | rychlý pohyb |
| vysoké frekvence | | nízké frekvence |
| směr vzhůru | | směr horizontálně či dolů |
| vně | | uvnitř |
| lehčí | | těžší |
| chladnější | | teplejší |
| temnější | | jasnější |
| vlhčí | | sušší |
| řidší | | hustší |
| větší | | menší |
| křehčí | | tvrdší |
| elektron | | proton |
| tropy | | póly |
| rostliny | | živočichové |
| ženské pohlaví | | mužské pohlaví |
| duševní práce | | tělesná práce |
| prostor | | čas |
| chuť ostrá, kořeněná, kyselá | | chuť slaná, hořká |
| krátké vaření | | dlouhé vaření |
| šťavnaté | | sušší |
| fialová, modrá, zelená | | žlutá, hnědá, červená |
| dutý | | plný |
| noc | | den |
| poslušnost | | vzpupnost |
| emoce | | rozum |
| umělý | | přírodní |
| delší | | kratší |
Zdroj: Michio Kushi - Orientální diagnostika
.JPG)
