Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.
JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
Dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:
| 1. | Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se, v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně. |
| 2. | JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě. |
| 3. | JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů. |
| 4. | JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN. |
| 5. | JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG. |
| 6. | JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG. |
| 7. | Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění. JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN. |
| 8. | Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních vyváženo oběma těmito tendencemi. |
| 9. | Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG. |
| 10. | Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG. |
| 11. | Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN. |
| 12. | Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu. |
Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii.
| JIN | JANG | |
| expanze | kontraxe | |
| rozptýlení | soustředění | |
| pomalý pohyb | rychlý pohyb | |
| vysoké frekvence | nízké frekvence | |
| směr vzhůru | směr horizontálně či dolů | |
| vně | uvnitř | |
| lehčí | těžší | |
| chladnější | teplejší | |
| temnější | jasnější | |
| vlhčí | sušší | |
| řidší | hustší | |
| větší | menší | |
| křehčí | tvrdší | |
| elektron | proton | |
| tropy | póly | |
| rostliny | živočichové | |
| ženské pohlaví | mužské pohlaví | |
| duševní práce | tělesná práce | |
| prostor | čas | |
| chuť ostrá, kořeněná, kyselá | chuť slaná, hořká | |
| krátké vaření | dlouhé vaření | |
| šťavnaté | sušší | |
| fialová, modrá, zelená | žlutá, hnědá, červená | |
| dutý | plný | |
| noc | den | |
| poslušnost | vzpupnost | |
| emoce | rozum | |
| umělý | přírodní | |
| delší | kratší |
Zdroj: Michio Kushi - Orientální diagnostika
.JPG)
