pondělí 20. března 2017

Se slony

Než jsem odjela do Nepálu, dostalo se ke mně video, jak se zachází v Thajsku se slony. Na několika záběrech byla vystresovaná zvířata, mláďata přivázaná řetězy, ukázka výcviku s háky, které zabodávali do zvířat. Nikdy jsem nepatřila mezi aktivní ochránce zvířat, přestože je mám samozřejmě moc ráda, ale tohle video ve mně zanechalo hluboký dojem. Věděla jsem, že se se slony potkám. Ale byla jsem předem rozhodnutá, že se jízdy na nich nezúčastním.

Náš druhý den v Národním parku Chitwan patřil celý slonům. Ráno jsme jeli do stanice, kde přebývají matky s mláďaty. Nemohla jsem se na to dívat - slonice byly přivázané za jednu nohu a kolem nich běhala mláďata. Jakmile jsou mláďatům tři roky, začínají je také přivazovat. Neměla jsem vůbec chuť se této podívané účastnit a sedla jsem si stranou.

Další zastávkou bylo koupání se slony. Lidé si mohli na slona sednout a nechat se postříkat vodou z chobotu. Opět jsem měla pocit, že se nechci účastnit. Snažila jsem se pochopit. Pozorovala jsem slonovody, jaký vztah mají ke svým slonům a jak s nimi zachází. Uvědomovala jsem si odlišnost kultury, kdy tady potkat slona v práci je úplně normální běžná věc.

Až poté, co jeden slon ležel ve vodě, zeptala jsem se slonovoda, který ho myl, jestli se můžu dotknout. Bylo to krásné spojení, cítila jsem jak dýchá, jak hřeje. Hladila jsem ho několik minut. Praly se ve mně dva světy, ale nakonec jsem se rozhodla, že odpoledne na slonovi pojedu. Neměla jsem touhu získat záviděníhodný zážitek, ale spíš lépe pochopit a poznat.

Slon s námi šel pomalu džunglí, houpal se ze strany na stranu a přes jeho pach nás ostatní zvířata nezaregistrovala. Díky tomu jsme viděli koupající se nosorožce, opice i jeleny úplně zblízka. Vyjížďka trvala hodinu a půl a slonovod byl po celou dobu ke zvířeti milý. Bylo vidět, že k němu má vztah. Jakmile jsme se vrátili na stanoviště, byli sloni "ustájeni".

Nejsem příznivcem vyjížďky na slonu - už bych si ji nechala příště ujít. Ale mohu říct, že sloni v Chitwanu mají ve výsledku celkem pestrý den - ráno se pasou v džungli, myjou se v řece, pouze hodinu a půl vozí turisty a poté jdou zpět domů, kde jim jejich ošetřovatelé připravují pestrou večeři. Viděla jsem ale i bodnou ránu, kterou měl jeden slon.

Dětem ve škole jsem to vysvětlila asi takto - se slony je to jako s dětmi. Jsou lidé, kteří s nimi jen jsou. Druzí se je snaží vychovat tím, že je bijí. Jiní se s nimi snaží domluvit. Záleží jen na člověku, jak se k tomu postaví.

Osobně bych byla pro svobodu těmto zvířatům - ale přežijí ve volné přírodě? Nevyhynou díky pytlákům?

Pro mě to byl rozhodně den k zamyšlení.








3 komentáře:

  1. Díky za takové příspěvky. Je to tak obohacující.

    OdpovědětVymazat
  2. Lucí, jsi skvělá, že se s námi dělíš o své zážitky. Díky.

    OdpovědětVymazat
  3. Paráda...Krásné fotky a jistě super zážitek...Ila

    OdpovědětVymazat