pátek 30. června 2017

Jak to u nás chodí

Naše třetí loučení se školním rokem (předtím tady a tady) by si zasloužilo malé bilancování.

Rozrůstáme se. Jsem ráda, že už nejsem s dětmi ve škole sama jako na začátku, což bylo někdy náročné v tom, že se člověk musel obracet do sebe a spoléhat pouze na sebe. Čím více se poznáváme, tím více je i celý den pestřejší - ráno se pokaždé někdo z rodičů zdrží na kávu, sejdou se průvodci, popovídáme si. 

Počet dětí přerostl dvacítku, takže hladina hluku a živosti je opravdu vysoká. :-) S dětmi pobývá v průběhu týdne šest průvodců, přičemž každý je pro děti inspirativní v jiném slova smyslu. Děti pracují na svém osobním růstu, učí se komunikovat, řešit problémy a respektovat druhé. Učí se pracovat s chybou a přijímat jinakost druhých. Vnímají silné stránky a talenty svých kamarádů a přinášejí si navzájem věci (pomůcky), které by mohl ten druhý upotřebit. Podporujeme děti v projektech, se kterými si přijdou samy a chtějí něco nového vyzkoušet. 

Děti se pohybují mezi větším množstvím dospělých, kterým tykají, neřeší, koho z nich v danou chvíli osloví. Slovo komunita začíná nabírat na významu - směňujeme služby, ženy hlavně oblečení a domácí výtvory, děti u sebe navzájem přespávají a skvěle funguje spolujízda (dovážení dětí do školy). Mnoho dětí už spolu jezdí odpoledne tramvají domů, což byla taková přirozená řetězová reakce.

S rodiči se pravidelně jednou měsíčně scházíme na schůzkách, kde plánujeme, sdílíme naše obavy a strachy, dělíme se o zkušenosti a navzájem se podporujeme. Schůzku začneme hrami intuitivní pedagogiky a zakončíme posezením v blízké hospůdce. Vznikají nová přátelství.

Myslím, že se nám daří naplňovat naše motto:






























čtvrtek 29. června 2017

Dětská vesnička

Včera jsme završili náš další půlroční projekt. Děti si samy vymyslely, že by si rády vyzkoušely pracovat. A tak padl nápad na vytvoření města, kde děti budou nabízet své služby rodičům.
Celý proces vypadal asi takto:
  • Děti přicházejí na nápad vyzkoušet si pracovat a vydělávat peníze. Protože už naši lokální měnu (koveny) máme, vymýšlíme systém fungování města: Rodiče přinesou z domova občerstvení na závěrečnou slavnost, za které dostanou 50 kovenů. Ty pak mohou utrácet v našem městě. Děti si za společně vydělané peníze mohou "koupit" zážitek na první školní den v září.
  • Každý si vymýšlí práci, kterou si chce vyzkoušet. Pracujeme s pojmem konkurence a snažíme se udělat město (co se týká nabídky služeb) pestré. Vymýšlíme název své firmy, píšeme si seznam, co všechno budeme potřebovat.
  • Navrhujeme název pro naše město. Vítězem ve druhém kole se stává Dětská vesnička. Vytváříme mapu.
  • Určujeme si ceny našich služeb a zboží.
  • Kreativně ztvárňujeme naše obchůdky.
  • Za vydělané peníze si vybíráme z pěti zážitků. Demokratickým hlasováním vítězí ve druhém kole návštěva zábavního centra LVÍČEK, kam se děti společně vydají.

Betčina zelenina

Lucčina a Eliščina knihovna

Anežčiny a Ájiny nápoje

Madlenčiny fotky ihned

Leonkova, Vikyho, Pepíčkova a Járova kavárna

Bářino tetování

Eliščino a Klárčino kadeřnictví

Honzíkovo, Míšovo a Johančino zmrzlinářství
Ánino květinářství
Sebíkovo informační centrum a přednášky o Austrálii

Julinčino origami
banka
Nikolčino malířství


Áďa jako zpěvačka
Jáchym hasič






 
















Druhý den jsme hlasovali o společném zážitku.
1. Westpark
2. Bazén Rokycany
3. Zábavní centrum Lvíček
4. Koňská farma Jitřenka
5. Bowling


A vítězí Lvíček! Radost veliká. :-)

Děkujeme všem - šli jste do toho naplno a s chutí. Moc jsme si to užili. 

Vánoční slavnost

Součástí letošní slavnosti bylo představení tří projektů, na kterých děti tři měsíce pracovaly. Kluci a holky z projektu Vaření a pečení pře...