středa 27. března 2019

Teplo a vůně

I když si toho běžné oko až tak nevšimne, venku se to začíná vybarvovat. Uvnitř si ještě zatopíme a tvoříme. :) K tomu mi tu voní jarní vykuřovací směs, kterou jsem si namíchala u Katky na semináři. Obsahuje list břízy, dřevo dubu, kardamon, květ jabloně, květ trnky a benzoe.









pondělí 25. března 2019

Jarní Šumava

Čtyři dny plné slunce jsme trávili společně s rodiči a dětmi z Koventinky jako každoročně na Dobré Vodě. Tím, že jsou děti starší, hledají si vlastní zábavu: rády se chodí bát do tmy a do lesa, staví domečky, vymýšlejí si navzájem stopovačky a  více hrají společenské hry. Holčičky si letos dokonce vytvořily masážní salon a za doprovodu relaxační hudby a tlumených světel masírovaly dospělé. :)
















pátek 22. března 2019

Jarní věnečky

Miluju jaro! Počítám s ním od doby, kdy obvykle zahlédnu první kopřivu na čaj. Každoročně se těším na jeho sílu. Země jakoby chtěla puknout. Jo! A já nasávám a sbírám a motám. Další věnečky jsou na světě. Vážím si toho, že o ně máte zájem...











čtvrtek 21. března 2019

Vynášení Morany

Včera jsme, jako každý rok, vynesli s Koventinkou Moranu a hodili ji do Úhlavy. Jediný rozdíl byl v tom, že bylo nádherně!! Ale jinak, úplné déja vu. :)







sobota 9. března 2019

První tvoření

Dnes byl přesně ten den, kdy jsme si zatopily a poprvé se pokusily něco vytvořit. Myslím, že nám to všem celkem šlo...







pátek 8. března 2019

Pomalu...

Pomaloučku jsem zpátky v Koventince. Strašně se mi stýskalo - po dětech, po dospělácích, po rybičkách v akvárku, po krmítkách, po zahrádce, po ranním kafi, po přetékající krabici „Ztráty a nálezy", po věčně ucpaných záchodech, po kytaře... 

I když moje poslední vzpomínky na Koventinku nebyly vůbec hezké, protože jsem byla na pokraji svých fyzických i psychických sil, zvládla jsem udělat ten krok zpátky. Nevím, jestli mám vyhráno, ale rozhodně se cítím, jako kdyby se mezi těmi osmi měsíci vůbec nic nestalo. Život plyne dál - s vámi, i bez vás...



úterý 5. března 2019

Ten moment

Jdu obvyklou cestou kolem květinářství, kde zahlédnu velkou ceduli KONČÍME! VÝPRODEJ! .
To mě zastaví. Otevřu dveře a vlezu dovnitř. Vlastně nic nechci, jen se dívám do regálů do té doby, než mě osloví paní majitelka: „Můžu nějak pomoci?“ Otočím se na ni a poděkuju za optání. Podíváme se na sebe a ona se usměje: „Já jsem Vám dělala svatební kytku...“
„No jo. Před 11 lety. A pořád ji mám... Opravdu končíte?“
„Nevím, asi jo, potřebuju pauzu.“

A pak jsme se jen rozloučily. Bylo v tom víc, než jen těch pár vět prohozených uprostřed odpoledne. My květinářky jsme holt srdcařky. 


pondělí 4. března 2019

Další kus skládačky

Dokončila jsem další kus skládačky. Hotové je zázemí a konečně i lustr, který jsem koupila jako první kousek do dílny. Nakonec dopadl úplně jinak, než byla představa, ale jsem spokojená. 

Petr mi zapojil staré rádio a já seděla, koukala do ohně, jedla mexickou polévku podle Kamu, rozsvítila lampičku a bylo mi naprosto skvěle! Už jsem myslela, že ta rekonstrukce nebude mít konec. ;-)