neděle 25. března 2018

Jaro..

...dneska jsem ho zacítila. Uklízely jsme kolem domu a vymetaly zimu. Betka si vyžádala návštěvu velikonočních trhů, prošly jsme se kolem řeky a k večeru jsme s Anežkou zašly na dlouho očekávaný dokument, na který jsme se moc těšily:

Dámská jízda v kině. Divoká příroda bere dech, stovky „obyčejných“ věcí, které jsou nádherně zachyceny. Atmosféra místy dramatická - jako třeba když malý hlodavec přistane na větvi stromu.
„Co to je?“ zašeptá Marcela a nakloní se ke mně.
„Poletucha.“ poučím ji ve vteřině. Co jinýho by to mohlo bejt, že jo.
Marcela pokývá hlavou. Právě je o informaci bohatší.
„Co říkáteeee?“ zašeptá Anežka z druhé strany.
“Že to je poletucha.“ odpovídám.
Anežka se nechápavě podívá na mě i na Marcelu: „Ale poletucha tady nežije..“
No co vám mám povídat! Jděte do kina. Nebo do lesa. 











úterý 13. března 2018

Poslední záchvěvy zimy

Společné pobyty rodin z Koventinky mám moc ráda. Lidé se mezi sebou více poznají, najde se fůra času na výlety i odpočinek a vyzkouší se nové aktivity a hry. Děti jsou celé dny v euforii ze společně stráveného času a dospělí si posedí večer u kytary. Dokonce i trocha sněhu nám na té Šumavě ještě zbyla.

Na stejném místě jsme byli už dvakrát v létě.



















čtvrtek 8. března 2018

Před rokem

Poslední dny jsou pro mě hodně nostalgické. Intenzivně si znovuprožívám všechny zážitky, které se odehrávaly před rokem. Dokončila jsem hmatatelnou a poslední část své cesty - cestovní deník. Obsahuje fotky, denní zápisky, příběhy a úvahy, drobné malůvky i historická a zeměpisná data.

Pracovala jsem na něm asi pět měsíců, ale s výsledkem v ruce vnímám, že ta "práce" stála za to!









neděle 4. března 2018

Přáli jsme si...

Jedno z mých přání na tento rok bylo, abych se mohla začít učit španělsky...Stačí si jen přát.. 
Přáli jsme si, aby k nám přišel někdo na stáž.
Přáli jsme si, aby ho děti rychle přijaly.
Přáli jsme si, aby to byl fajn člověk.
Přáli jsme si, aby byl aktivní a dětem se věnoval s láskou.
Přáli jsme si, aby se mu u nás líbilo.
Přáli jsme si, aby to byl člověk inspirativní.
A víte co? Stačí si přát!
Jsme moc rádi, že u nás máme na tři měsíce Irene a Raula ze Španělska. Neuvěřitelně hladce mezi nás vpluli.
Muchas gracias!










čtvrtek 1. března 2018

Dary

To jsou pro mě drobnosti, které mi vozí kamarádi z cest. Většinou kamínek, ten mě těší nejvíc. Každý je pro mě jedinečný. Jsem vděčná!

od Zdeňka z Islandu

od Petra z Indie

od Evy z Norska
od taťky z Bali

od Kamila z Guatemaly
od Evy z Indie

od Kamila z Islandu

od Petra z Indie
od Kamila z Guatemaly. Za "obleček" na kamínek děkuju Gábi. :)

od Petra z Thajska