sobota 15. září 2018

Zeměráj

Téměř rok po návštěvě vesnice raného středověku jsme se znovu posunuli zpátky v čase. Tentokrát do stejné doby, ale na jiné místo. Vyzkoušeli jsme zážitkový park Zeměráj, jehož součástí je také vesnice raného středověku. Ač jsem úplně nechtěla, musela jsem trochu srovnávat. Na rozdíl od vesničky v Německu jsou tady "místní" obyvatelé daleko sdílnější. Nikdo nečeká, až za ním přijdete, ale on sám je tím iniciátorem, který vám věci ukazuje a vysvětluje. Vesničané odpovídají na veškeré otázky týkající se jejich života, nebo vás rovnou zapojí do běžných denních činností. Ten rozdíl není dán jen jazykovou bariérovou. Zdálo se, že v Německu jde více o divadlo, kdy si tam lidé žijí svůj středověký život, občas jdou na lov, obětují zvíře, nebo jdou do boje. A návštěvník je tak trochu jako tichý pozorovatel. Ve vesnici, která je podstatně větší než zeměrájová, "žije" také více obyvatel, takže i možností interakce místních je mnoho. O akci tu rozhodně není nouze.

V Zeměráji ale oceňuji rozhodně prostředí - ráj na Zemi a to doslova. Nádherná příroda, všude žáby - dokonce jsme viděli vzácnou kuňku ohnivou (pokud to tedy byla ona), housenky a pestré druhy bylinek, plodin a stromů. Skvělé pohankové noky jsem si dala v místní hospůdce a po obědě jsme se vydali na kilometrovou stezku naboso, kterou si holky chtěly projít dvakrát. Pokud děti ještě úplně nejsou fanoušky historie, ocení jistě mnoho dřevěných skládaček, her a hlavolamů, u kterých se zaručeně pobaví i dospělí. Rozhodně sobota, která za to stála. A to počasí, to bylo samozřejmě objednané. :)

























pátek 14. září 2018

Procházky

Příjemné babí léto mě nutí být často a dlouho mimo domov. Ta příroda mě vážně dobíjí - škoda, že nejsem schopná přesvědčit sama sebe, že i déšť a pošmourno stojí za to vylézt ven. Protože když se opravdu někam vyhrabu, vždycky (!) jsem naprosto spokojená. Přichází období barevně nejkrásnějších věnečků - pletu pro sebe i pro ostatní. Moje radost se násobí radostí druhých.

V mezičase čtu knihu, kterou mi poslal Petrův kolega. Vlastně se s ním neznám, jen několikrát v životě jsme se pozdravili. Prý si ji mám přečíst.
Baví mě.










čtvrtek 6. září 2018

Oslava

Protože nám chybí zahrada, vymyslela Dáša docela jednoduchý a naprosto efektivní plán - Jasmínčiny páté narozeniny oslavit na hřišti za domem. Jasmínka si pozvala neomezeně kamarádů ze sousedství i ze školky, povídalo se, hrály se hry a hledal se poklad. Efektivní využití veřejného prostranství. :)












pondělí 3. září 2018

Nikde nikdo

V neděli mělo podle předpovědi propršet odpoledne, a tak jsme se šly s Anežkou projít kolem poledne. Došly jsme až za město, kde jsme potkali jen dva běžce. Jinak vůbec nikdo - jen ticho, mokro, šero. Když se ale člověk podívá zblízka, barvami se to všude jen hemží. Ale tak nenápadně... zatím.



narozeninová...