středa 14. listopadu 2018

Předvánočně

Zanedlouho mi začne sezóna vánočních věnců. Už se moc těším - mám ráda kombinaci červené a bílé. Zatím jsem tak lehce předvánočně jela obdarovat rodinu. :)



pondělí 12. listopadu 2018

Lehkost

Oblíbila jsem si Johaniny černobílé kresby. Jsou tak jemné a něžné, ale zároveň nekompromisní a přímé. Pokaždé mě překvapí, jaké emoce ve mně vyvolají. Koupila jsem si kalendář na příští rok a už několikrát jsem si ho prohlédla tam a zpátky. Líbí se mi i myšlenky, které Johana u svých obrázků píše. Nutí mě se zamýšlet.









Obrázek, který se mnou hýbe hodně, ale bohužel není v kalendáři:
„A chceš mě vlastně chránit, anebo mě mít v hrsti?“

            na Facebooku

Polička

Konečně jsem se dočkala - poličky v kuchyni! :-) A moje džungle se má zase kam rozpínat.

Momentálně suším další dávku křížal, protože se někam jednoduše vytratily. :) A louskání ořechů nemá konce...




čtvrtek 8. listopadu 2018

Teplý listopad

Je teplo a jsem stabilizovaná. :) Tak bych mohla prostřednictvím dvou slov shrnout svůj aktuální stav. Vyskytuju se v jakémsi bezčasí, ve kterém nemám výkyvy. Necítím velkou radost z toho, že se mi povede oběd a všem moc chutná, ale nejsem ani extrémně smutná z věcí, které by se mě dřív dotýkaly. Dalo by se to popsat jako taková emoční plochost. Pluju si.

Pár listopadových obrázků od nás. :)











pátek 2. listopadu 2018

Od dětí

Sedím u nich v pokoji, když jsou zrovna ve škole. Sem tam něco srovnám, ale ne moc, protože pak to nemůžou najít. Ale vždyť jsme to tady přece měly, mami, uklizený... Pochopila jsem, že ne každý potřebuje mít čistý stůl. Vzpomínám na svého bratrance, u kterého jsem jako malá měla vždycky potřebu mu tu horu věcí na stole urovnat v dobré víře, že bude mít radost. Nikdy neměl. :)






čtvrtek 1. listopadu 2018

Podzimní víkend

Protože měla Ráďa v září kulatiny, rozhodla jsem se jí dát netradiční dárek. Vyjely jsme si spolu na víkend do Benešova. Byly to ryze dámské dva dny, které jsme obě potřebovaly: tříhodinový nákup v sekáči, ze kterého jsme si odnesly pět kilo oblečení, nádherné ubytování s výborným jídlem, sauna a vířivka, výlet na Konopiště, nákup v čokoládovně a večerní masáž u Stardance (nákup v čokoládovně u toho samozřejmě padl).

V neděli jsme se ještě zastavily v bývalém komunistickém pracovním táboře Vojna Lešetice. Byla nezvyklá zima, vítr a pršelo. Počasí přímo dotvářející ponurou atmosféru místa. Najdete tady plno zajímavých informací, ale hlavně si projdete reálná místa, ve kterých si alespoň na chvíli uvědomíte, v jaké šťastné době žijeme.

Na závěr jsme si ještě obešly buddhistickou stúpu u Těnovic. Víkend plný zážitků a otevřených rozhovorů. Díky!



















středa 31. října 2018

O jednoho víc

O našem společném soužití jsem psala několikrát. Už tři roky si tady žijeme, tvoříme, pomáháme si a hrajeme. Navzájem se učíme a rosteme. Před necelými dvěma lety k nám přibyla Tonička, která se jako druhá narodila přímo v našem domě.
Letošní rok nám připravil další překvápko - je nás o jednoho víc! A co víc - do party sedmi holčiček přibyl kluk! Vítej u nás, Hugo! Ať se Ti tu líbí a cítíš se v každém patře doma...

Narodil se ve třetím patře a jeho příchod jsme všichni celý den napjatě očekávali. Vytvořily jsme ženský porodní tým. Já pekla štrúdly a střídala se v hlídání dětí s Dádou :) Ty chodily poslouchat na chodbu, a když s napětím v hlasech přiběhly, že už prý zaslechly miminko, oddechla jsem si. Měly pravdu - Hugo přišel na svět ne náhodou deset minut před úplňkem.

Obdiv a úcta - to je to, co mě k Marcelce napadá! 



foto: Photo by MerryJem