Byli jsme nakrmit zvířátka v lese. Betka ušla kus cesty. Sláva! Moje několikaměsíční frustrace z nemožnosti vzdálit se dál, než kolem bloku, pomalu mizí. Nebo alespoň dneska to tak vypadalo.
Šla jsem v lese, mohla jsem se nadýchnout, neslyšela jsem křik a pláč z toho, že bolí nožičky. Tohle mi chybělo!
Zvířátka se mají, když je tak pěkně krmíte:-)
OdpovědětVymazat