středa 29. května 2013

Tady je Krakonošovo

Trocha Ameriky. Jména na dveřích dětských pokojíků u nás moc nefrčí, ale proč vlastně ne? Už jen ten pocit, že něco za dveřmi je "moje" musí být přece fajn.

Před dvěma lety jsem několik jmenovek vyráběla. Z překližky, polystyrenu a zbytků látek.



5 komentářů:

  1. Moc hezke! Take se mi to libi, ja jsem zase resila jmeno nad postylku. Nakonec jsme pouzili obarvene penove puzzle. Hezka pismena se tady nedaji prakticky sehnat- chtela jsem velka bila drevena. Ale polystyren a latka me nenapadla, super tip!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky:) Taky jste to nakonec vyřešili skvěle!

      Vymazat
  2. U nás to není moc zvykem, protože většinou je jeden dětský pokoj a v něm všechny děti.
    Jmenovky se mi moc líbí.

    OdpovědětVymazat
  3. Luci, krása .... parádní jmenovky ... Marki

    OdpovědětVymazat