pondělí 13. května 2013

Až Žofie zatopí...

Doba, kdy jsem věřila na Ježíška a Mikuláše je pryč. Teď věřím na Pankráce, Serváce a Bonifáce. Nejlepší způsob, jak uvěřit, je způsob praktický - na vlastní oči. Letos to riskovat nebudu a všechny kytky z balkonu jsem zase hezky zpátky nanosila domů. Už se mi to několikrát vymstilo... Ani letos kluci ledoví nezklamali a zima je tu zpátky. Po šesti letech se nám Ořešák rozhodl plodit. Kéž ty tři dny přežije bez úhony. Možná bych totiž letos zkusila ořechovici:)

Vrtalo mi hlavou, jak je možné, že tahle pranostika funguje. Dočetla jsem se, že pochází už z počátku 17. stol. a nešlo jen o plané pověry. Lidé vycházeli z dlouhodobé zkušenosti pravidelného květnového ochlazování, ke kterému dochází vlivem severního až severozápadního proudění vzduchu. Výjimkou nebývají ani studené deště. Kytky pak dávali naši předci ven až na Žofii.

Je-li květen prostuzený,
bude roček vydařený.

Jabloň
Rozrazil rezekvítek ("Bouřka")


a zase pomněnky
Srdcovka potřetí. A konečně v celé své kráse.

Hořec Kochův (bezlodyžný)

Sedmikráska obecná Aetna

6 komentářů:

  1. Máte krásný blog, prima holčičky a kouzelnou zahradu. Ráda se budu vracet :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím že ořešák přežije a ořechovice bude:-))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko, ty jsi vždycky tak pozitivní, to je príma:)

      Vymazat
  3. Luci, na "zmrzlíky" věřím taky .... jsou to pěkní uličníci ... muškáty půjdou ven až po nich ..... Marki

    PS: krásné fotky !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Marki. Zítra nám Žofie zatopí:)

      Vymazat