Ten moment

Jdu obvyklou cestou kolem květinářství, kde zahlédnu velkou ceduli KONČÍME! VÝPRODEJ! .

To mě zastaví. Otevřu dveře a vlezu dovnitř. Vlastně nic nechci, jen se dívám do regálů do té doby, než mě osloví paní majitelka: „Můžu nějak pomoci?“ Otočím se na ni a poděkuju za optání. Podíváme se na sebe a ona se usměje: „Já jsem Vám dělala svatební kytku...“

„No jo. Před 11 lety. A pořád ji mám... Opravdu končíte?“

„Nevím, asi jo, potřebuju pauzu.“

A pak jsme se jen rozloučily. Bylo v tom víc, než jen těch pár vět prohozených uprostřed odpoledne. My květinářky jsme holt srdcařky. ♥