Fyzický kontakt - všichni ho potřebujeme, jen si o něj málokdo umíme říct. Ve škole jsme si zahráli hru Batolata, kterou jsem si několikrát prožila na semináři intuitivní pedagogiky mezi dospělými.
Hra se hraje obvykle hodinu a je dovoleno se tulit, přelézat, válet se, zůstat, nebo jít, pozorovat, nebo se zapojit podle toho, jak je to člověku v danou chvíli příjemné. Člověk vnímá, jak snadno si někoho pustí do své blízkosti. A nebo taky ne. Jak reaguje na druhé a jak oni reagují na nás. Někdy má člověk chuť jen ležet schoulený v rohu a čekat, až se k němu někdo přitulí. Jindy máte chuť přelézt ten největší mumraj uprostřed, jít do toho naplno a užít si to, jako byste byly malé děti. Nic není špatně.
Pravidla:
- vžít se do role batolete
- pohybovat se na vymezené ploše a to max. do výšky v kleče
- nikoho nezadržovat
- možnost kdykoliv odstoupit, sledovat a případně se opět připojit
- odprostit se od myšlenky, že někdo je muž, někdo žena - vynechat sexuální podtext (Pravidlo se zmiňuje, když hru hrají dospělí. Po závěrečném sdílení po hře s dospělými jsme se shodli, že pro některé z nás to bylo opravdu těžké. Ale když to člověk pustí v hlavě a užije si to - je to nádherný zážitek a návrat)
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat