Jin a Jang

       Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.

JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.

Dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG:

1.	Jedno jediné nekonečno se manifestuje v tendenci zároveň protikladné a doplňující se, v JIN a JANG, a to v jejich neustále proměně.
2.	JIN a JANG vznikají z nekonečného a věčného pojmu vesmíru, nepřetržitě.
3.	JIN je síla odstředivá, JANG síla dostředivá. Společně vytvářejí energii všech fenoménů.
4.	JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN.
5.	JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG.
6.	JIN a JANG, kombinovány v různých poměrech, vytvářejí jevy sobě nepodobné. Přitažlivost nebo odpudivost jevů je úměrná rozdílu sil JIN a JANG.
7.	Všechny jevy jsou pomíjivé. Poměr JINU a JANGU se v nich neustále mění. JIN se přeměňuje v JANG, JANG se přeměňuje v JIN.
8.	Nic není zcela JIN ani zcela JANG. Všechno je na různých stupních vyváženo oběma těmito tendencemi.
9.	Neexistuje stav neutrální. Vždy převažuje buď JIN nebo JANG.
10.	Velké JIN přitahuje velké JANG, malé JIN přitahuje malé JANG.
11.	Extrémní JIN se mění v JANG a extrémní JANG se mění v JIN.
12.	Všechny jevy jsou JANG uvnitř a JIN na povrchu.

   Pochopení těchto pravidel nás vede ke hledání rovnováhy v životě, ke hledání harmonie mezi rozumem a citem. Zřejmě právě návrat k starodávnému učení Dálného východu vypovídá o touze lidí západního světa po harmonii.

JIN		JANG
expanze		kontraxe
rozptýlení		soustředění
pomalý pohyb		rychlý pohyb
vysoké frekvence		nízké frekvence
směr vzhůru		směr horizontálně či dolů
vně		uvnitř
lehčí		těžší
chladnější		teplejší
temnější		jasnější
vlhčí		sušší
řidší		hustší
větší		menší
křehčí		tvrdší
elektron		proton
tropy		póly
rostliny		živočichové
ženské pohlaví		mužské pohlaví
duševní práce		tělesná práce
prostor		čas
chuť ostrá, kořeněná, kyselá		chuť slaná, hořká
krátké vaření		dlouhé vaření
šťavnaté		sušší
fialová, modrá, zelená		žlutá, hnědá, červená
dutý		plný
noc		den
poslušnost		vzpupnost
emoce		rozum
umělý		přírodní
delší		kratší

Zdroj: Michio Kushi - Orientální diagnostika