pondělí 26. září 2016

Rok v komunitě

Loni v září se mi trochu změnil život. Do našeho činžovního domu se k nám přistěhovaly dvě rodiny, a aniž bysme to předem plánovali, začali jsme žít komunitní život. Tři ženy, tři muži, 7 dětí, 2 psi, kočka, morče, pár šneků a octomilky. Návštěva, která k nám často zavítá, naprosto nechápe.

V čem naše soužití spočívá:
  • Pokud není topná sezóna, dveře všech našich bytů jsou neustále dokořán.
  • Nemusíte se bát o věci, které se "válí" všude po domě.
  • Pokud nemáte večeři, vždycky ji někdo má.
  • Nevíte, kolik dětí se právě nachází u vás v bytě.
  • Vždycky je někdo, kdo vám děti pohlídá.
  • Pokaždé je něco dobrého ke kafi.
  • Vyzvedávání dětí ze školky vždycky nějak dopadne.
  • Starší holky vozím do školy já, odpoledne vyzvedávají sousedi.
  • Přebytky ze zahrádek mají své odběratele.
  • Vždycky je někdo, kdo si s vámi dá večer víno.
  • Nikdy nemám problém, že by mi chyběly suroviny při vaření.
  • Děti se od sebe učí navzájem.
  • Stává se, že se vám doma objeví vlastní děti vykoupané a po večeři. :)
  • Můžete odjet na dovolenou a neumřou vám kytky.
  • Neustále se něčím inspirujete a zkoušíte nové věci.
Děkuju vám! Jsem moc ráda, že vás mám! ♥



















Samozřejmě, někdy to má i své nevýhody. Pro ten případ vymyslela Dáďa tyhle cedulky, které pochopí všechny děti. Když je plyšák na klice, nikdo na nikoho neklepe. :)




13 komentářů:

  1. teda to zní jako splněný sen:) žít sice v domě,ale se spřízněnými lidmi, to je fakt zázrak:) v době kdy sousedé vedou spíš boje než pěstují komunitu.ale vy jste si to přitahli tím jací jste:) to žijete v domě jen ty tři rodiny, nikdo další? my bydlíme v Praze v obřím paneláku a už 5 let hledáme místo,kde si postavit domeček a můj sen je právě takové vztahy se sousedy, je to takové štěstí být trochu"jiní" a přistěhují se k vám ti stejně "jiní" , zázraky se dějí, díky to je povzbuzující:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Káťo, bydlíme tu jen my tři rodiny. Ať vyberete to pravé místo!

      Vymazat
  2. Může se kacířsky jako chlap na něco zeptat? Inspirovala mě jedna z fotek? - kojení taky vždycky nějak dopadne? :-)
    p.s. doufám, že jsem teď někoho neurazil, myslím to v dobrém, mějte se, Pavel

    OdpovědětVymazat
  3. u nás je podobná komunita kolem farní stodoly, opravili jsme si ji a přetvořili k obrazu svému, několik rodin, a dnes večer tam máme třeba společné svatováclavské popíjení burčáku, přes všechny obtíže takhle spolu žijeme už několik let :D
    Pavel

    OdpovědětVymazat
  4. Luci, pro nás je to super, užíváme si to a je nám ctí, že jste nás takhle před rokem přijali, jen ta zahrada furt chybí----uděláme petici ať ten myslivecký spolek nám ten kus pozemku vedle prodá, zasadíme stromy, keře, trávu a věřím, že už se nás jen tak nezbavíte.... :-) Dáša

    OdpovědětVymazat
  5. Asi máte hodně rádi suhsi, kdo je vyrábí? Krapet Vám tuto komunitu závidím, ale jen trochu!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Zlatko, to je právě jedna z věcí, kterou jsem se naučila od sousedů. :)

      Vymazat
  6. Uzasne! Kto najde dobreho priatela, najde si poklad :)

    OdpovědětVymazat
  7. Nádhera! Ukápla mi slzička :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Lucí, dnes jsem Vás/Tě objevila a moc se mi tady líbí. Žijete a přijímáte vše tak lidsky, s láskou, pokorou ... Nádhera♥
    Ať se daří. Monča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Mončo, já k Tobě chodím často. :) Ať se Ti tu líbí i dál! Hezký podzim:)

      Vymazat

Vánoční slavnost

Součástí letošní slavnosti bylo představení tří projektů, na kterých děti tři měsíce pracovaly. Kluci a holky z projektu Vaření a pečení pře...