Jakmile jsem přečkala všechny mé strašáky v podobě technických vymožeností, nemohla jsem se nabažit všemožných rostlin a zvířat. Najednou mi nevadilo stát na viklanu 200 m nad údolím a bez dechu sledovat prolétající supy. Jen ticho, mraky, sníh a led a zvuk jejich letu. Dlouho kroužili nad údolím a pak zmizeli v mracích.
S krávami jsme se potkávali denně. Nepřestává mě fascinovat, kolik volnosti v horách mají. Myslela jsem na ty naše, které často ani nevidí nebe.
 |
kozorožci nedaleko Grossglockneru |
 |
Kavče žlutozobé - skvěle zvládá vzdušné proudy. |
 |
svišť |
 |
protěž alpská |
 |
jestřábník |
 |
sokol stěhovavý |
 |
sup bělohlavý |
 |
konopka obecná |
Nádherné fotky :-) . Alpy jsou i mým snem. Akorát se dvěma malými dětmi to není teď ještě úplně reálně. Dovolenou pod stanem s nimi zvládáme v pohodě, akorát jsme pro jistotu jenom u nás v ČR. S nimi fakt člověk nikdy neví, tak se necítím na to, abychom jeli do zahraničí.
OdpovědětVymazat