čtvrtek 28. července 2016

Alpy 2016 II.

Jakmile jsem přečkala všechny mé strašáky v podobě technických vymožeností, nemohla jsem se nabažit všemožných rostlin a zvířat. Najednou mi nevadilo stát na viklanu 200 m nad údolím a bez dechu sledovat prolétající supy. Jen ticho, mraky, sníh a led a zvuk jejich letu. Dlouho kroužili nad údolím a pak zmizeli v mracích. 

S krávami jsme se potkávali denně. Nepřestává mě fascinovat, kolik volnosti v horách mají. Myslela jsem na ty naše, které často ani nevidí nebe.

kozorožci nedaleko Grossglockneru



Kavče žlutozobé - skvěle zvládá vzdušné proudy.




svišť 

protěž alpská

jestřábník


sokol stěhovavý





sup bělohlavý



konopka obecná



Žádné komentáře:

Okomentovat