Protože jsme měly tenhle týden jarní prázdniny, objížděly jsme skoro každý den nějaké kamarády. Ve středu jsme byly u Renči a Anežka se rozhodla, že zůstane. Druhý den volala, že domů nejede. Třetí den volala, že si prázdniny zase o den posouvá. Tak nakonec z toho byly čtyři dny.
A protože jsem s Anežkou denně ve škole i doma, přijde mi, že vždycky udělá obrovský skok, když na pár dní odjede. Při příjezdu nás přivítala ušmudlaná selka v zástěře a gumovkách. Provedla mě celým hospodářstvím a vysvětlila, co všechno měla na starosti. Naučila se zavírat a krmit slepice, přikládat do kamen, ochočila si kočky, přestala se bát syčících hus, zavedla mě k potoku, odkud je prý krásný západ slunce... Neustále něco tvořila, vařila, sbírala peříčka,... Jen prý času je přes den málo.
A cestou domů plakala. Chce žít v přírodě.
.JPG)
Vůbec se jí nedivím :), krásné fotky.
OdpovědětVymazatKrása. Jak už jsem Vám jednou Lucko psala, chtěla bych být Vaším dítětem :-). Jen tak pro inspiraci .....Doporučuji Vaší malé a i Vám knížku od Kamily Skopové, HODY, PŮSTY, MASOPUSTY s podtitulem slavíme, vaříme, zdobíme a hrajeme si celý rok podle lidových tradic. Ať se Vám daří, Martina.
OdpovědětVymazatMartino, moc děkuju za tip. Vůbec jsem o té knize neslyšela. :)
Vymazat