neděle 7. června 2015

S prstem v nose

Tak přesně se nám jezdí, když máme silného a spolehlivého zadáka a vzornou posádku. Letošní Berounka byla poněkud kratší, ale o to intenzivnější. První den jsme zamákli a zvládli jsme trasu, která se obvykle jezdí na Berounce dva dny - málem jsme se při tom uškvařili, ale na docela dlouhou zastávku v občerstvovně a koupačku ještě čas vyšel. Druhý den jsme kvůli dešti a předpovědi bouřek ani nevyjeli. A tak jsme tak různě skupinově posedávali, až nakonec jsme se odpoledne vydali na výlet na hrad Libštejn.

Letos to byla pohoda. Holky ani nedutají, občas vidí káně, tady zase upozorní na sojku, tady se jim líbí skála s vzácnými skalničkami. Zajedeme se podívat na rybáře, kteří právě ulovili mega kapra, čas od času zastavíme a jen tak posloucháme ptáky. Na Berounce se má člověk pořád na co dívat. A navíc teď, na začátku června, tam všechno kvete a voní - akáty, černý bez, kosatce, různé druhy vodních rostlin a skalniček...

A večer - když děti pomáhají rozdělat oheň a nosí pivo z hospody, běhají kolem, přinesou ropuchu a přijdou celé mokré, protože zapomněly, že už nemají boty do vody, celá parta se večer konečně sejde a dorazí i ti, kteří necestovali celý den po vodě - tak to má prostě svoje. A taky, když chcete spát a řev z hospody se neustále stupňuje, vrcholí kolem třetí ráno songy, které vám vadí i ve dne, následně je vystřídá zpěv (řev) ptáků a ohlušující žabí koncert - i to má své kouzlo. Ale to člověk dokáže ocenit, až když přijede domů, rozloží mokré věci, dá si dobrou večeři, a může se jen lehce usmát. :)






Žádné komentáře:

Okomentovat