úterý 26. srpna 2014

Etapa

Pomalu, ale jistě mi končí další životní etapa - mateřská dovolená. Dovolila jsem si být pět let doma a užívat si svobody. Ano, jsem typ, kterému stačí být s dětmi doma. Byla to paráda (ještě, že existuje selektivní paměť).

Dovolila jsem si, a teď mám trochu strach. Jak si zvyknu? Kdy se doma vlastně uklízí? Kdy stihnu udělat podzimní věnec? Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy upekla něco dobrého. Přepadá mě smutek, ale zároveň chuť do další etapy. Jsem vnitřně úplně rozharašená.





8 komentářů:

  1. Lucko, držím palce, každý přechod je těžký. Mně začíná poslední rok (celkem to bude 9,5let) na mateřské a rozhodla jsme se tomu čelit zatím tak, že si píšu každý den deník, aspon několik chvilek s klukama, abych si je zapamatovala.....nějaký rituál pujd evymyslet i na tohle přechodové období:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě že existuje selektivní paměť ;-) :-))) :-))). Přesně. A úplně stejný otázky mě přepadají, i když mám do návratu ještě dva roky... Za první dva roky na mateřské se úplně změnila koncepce školy, za další dva snad úplně všechno ostatní. Vím, že mě to děsí předčasně a že se za další dva roky všechno změní ještě několikrát, ale stejně se tomu občas nevyhnu. Jediný, v čem se cítím silnější, jsou mateřský kompetence.Ty mi předtím chyběly dost.
    Tak Luci, držím palce! O Tebe se nebojím, fakt. Ale občas nám sem napiš, jo? :-)
    P.S. Ta poslední fotka je boží (teda všechny jsou, ale ta poslední extrémně) :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Mě čeká ještě rok doma a už teď mě to děsí a říkám si zda nejsem divná, když chci být doma s dětmi.Pomáhá mi občas si přečíst, že na tom je někdo podobně:-))))já se do práce nemám kam vrátit,proto usilovně šiju a zkouším zda si vůbec práci půjdu hledat:-)))
    Moc držím pěsti...holky jsou úžasné i když je znám jen z obrázků, a moc se těším na Tvé nové zkušenosti s novou životní etapou určitě ráda načerpám poznatky od Tebe.Krásný poslední týden prázdnin Lucka

    OdpovědětVymazat
  4. Tak ráda slyším, že je nás víc! Těch, co čas s dětmi doma nepřijde zbytečný a do práce nepospíchají. Ba naopak:) užívají si s dětmi. Já bych neměnila, ani ZA NIC! Je mi krásně! :) (I když ta selektivní paměť:-D)...
    Myslím na Tebe, ať je dobře!

    OdpovědětVymazat
  5. Lucko, neboj, s každou ze svých dcer jsem doma trávila tři roky. Chvíli trvalo, než jsme si pak všichni zvykli, ale teď na to vzpomínáme se smíchem a rádi... Držím palce. L.

    OdpovědětVymazat
  6. Lucko to zvládnete! Neboj. Já bych byla s dětma nejradši do páté. Ale kdo ví, jak to půjde. Ať to jde! Máváme.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky jsem měla být doma pět roků a šup hledat si novou práci. Dost mě to děsilo a trápilo, nakonec se to nečekaně vyřešilo jinak, ale za tři roky to přijde znovu a bude hůř.

    Držím palce, ať to zvládnete všichni čtyři.

    OdpovědětVymazat