neděle 8. září 2013

Jak dostat tatínka do polepšovny

Přišel na řadu výlet, ze kterého jsem neskákala dva metry do výšky. Upřímně, snažila jsem se mu trochu vyhnout. Nicméně Petr ani Anežka si to rozmluvit nedali. Měli slíbené lezení po skalách. Jejich společný koníček, radost.. Můj strach, obavy a neustálé dívání se stranou. 

Nakonec jsem z toho měla dobrý pocit - krásné babí léto, všudypřítomné houby, materiál na pozdně-letní věneček a druhá část rodiny se parádně vyřádila. 

A jak řekla Jíťa - lepší jí to učit, než zakazovat.





Anežka, rok 2011 - láska ke skalám už od dvou let...



3 komentáře:

  1. jo, toho se taky bojím :-). Ale lezení já krásné a pro ně prospěšné - lepší než sedět u Tv nebo počítače :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, máš můj obdiv, já bych strachy ani nedýchala, ale Jíťa má pravdu ... a děti musely být nadšené ...pa, pa Marki

    OdpovědětVymazat
  3. Pro děti to byl určitě zážitek.Marie

    OdpovědětVymazat