sobota 27. února 2016

Bhútán

Děti z Koventinky si mají na příští týden připravit projekt, který představí ostatním. Vylosovaly si stát z Asie, o kterém budou zjišťovat informace. Formu si každý zvolí sám.

Nejprve jsem Anežce pustila moc hezký dokument z Cestománie, potom jsme společně vypsaly, co nás zaujalo a společně jsme vytvořily myšlenkovou mapu. Já jsem nadhodila, Any dokončila a přidala po svém. Vybrala si obrázky, které chce vytisknout a navrhla, že by ostatní mohli vybarvit vlajku podle instrukcí.

Co nás zaujalo obě, byly síťky k polapení zlých duchů (podobné lapačům snů). Chycení duchové se pak modlitbami zaženou pryč. Zkusily jsme hned dvě vytvořit.



Každý den před začátkem vyučování se děti modlí a zpívají státní hymnu. Pronášejí přání nejen za štěstí Bhútánců, ale všech živých bytostí. Děti se učí žít v souladu a v harmonii s přírodou, se svými blízkými a sousedy. Učí se zvládat své emoce, být pravdivé, neubližovat druhým a podle možností všem pomáhat. 

V pokynech pro učitele: "Vždy měj na paměti, že jsi učitel i lidská bytost zároveň. Tvoji žáci jsou taky lidské bytosti a ty jsi zde proto, abys jim předal něco důležitého, co potřebují."

Země, kde se měří hrubé domácí štěstí.

"Luxus, moc a peníze nejsou všechno. Štěstí naopak spočívá ve skromném životě plném zajímavých setkání. Hrubé domácí štěstí se vztahuje nejen na lidi, ale také na stromy a zvířata. Když se staví nová cesta, dlouho se řeší, jak ovlivní místní zvířectvo."



pátek 26. února 2016

Liška

Tak se zase pomalu vracím k plstění. Anežka si přála lišku, jako má malý princ. Dostane ji k svátku, už mi nějaký ten pátek leží na skříni. :)




čtvrtek 25. února 2016

Mise dokončena

Nejhezčí vánoční dárek. Jednotlivé kosti se musí vysekat ze sádry a očistit pravým archeologickým nářadím. Kosti jsou pevné a vypadají opravdu věrohodně. Bonusem je, že celý tyranosaurus je ohebný v kloubech. 






úterý 23. února 2016

Zenová zahrádka

Dnes jsme se ve škole vrátili zpátky do Japonska a pokoušeli jsme si vytvořit zenovou zahrádku.

Potřebujeme:
  • jemný písek
  • krabičku nebo dřevěný rámeček
  • špejle
  • provázek
  • roličku od toaletního papíru
  • lepidlo, tavnou pistoli
  • kameny
  • mech

Děti si nejprve rámečky obarvily temperami (někdo nechal přírodní), přesypaly jemný písek a ze špejlí vytvořily hrabičky (slepené tavnou pistolí) nebo malé hrablo (svázané provázkem). Také jsme se pokusili o most (kousek roličky od toaletního papíru polepené špejlemi).


Snažili jsme se zachovat pravidlo lichého počtu kamenů, což byla skvělá příležitost k procvičení lichých a sudých čísel.






sobota 20. února 2016

čtvrtek 18. února 2016

Intuitivně

Navštívil nás Peter Živý. Člověk, kterého je možné poslouchat dlouhé hodiny, propagátor směru, který u nás není příliš známý - intuitivní pedagogiky.

Nejprve se věnoval čtyři hodiny dětem i rodičům z Koventinky a druhý den se ještě přišel podívat přímo za dětmi do školy. Vplul tak nepozorovaně, že ho některé děti zaznamenaly až po chvilce. Každé dítě se rozzářilo s nadšeným: "Ahoooj". Jako kdyby zdravilo starého známého. A on jen pozoroval a zajímal se: "Aha. A tohle ses naučila od koho?" ...

A já jen pozorovala. Vlastně jsme všichni jen pozorovali. Chci víc jenom pozorovat. To je tak dobrá věc to pozorování, to se člověk ani nezapotí. :)





středa 17. února 2016

Ledňáček

Vidět na lidech emoce, to je príma. A když vezete ledňáčka v tramvaji, sedíte s ním kavárně a nakonec ho darujete, ty emoce tam jsou. 

A pokud chcete trénovat trpělivost, můžete. 




pondělí 15. února 2016

Z víkendu

Zvládly jsme cestovatelský festival Letem světem i les bez lidí. Masáž u Péti i povídání se Štěpánkou, večerní rozjímání s Míšou a klídek doma.

"Mami, počkej na Radyni, tam se vymeditujem habaděj."



Anežka se neustále zdokonaluje v pletení náramků.  Sama si hledá videa.

neděle 14. února 2016

Z posledních dní

Po třech týdnech mi zase začala jóga a já se nemohla dočkat. Krásný pocit. Celý víkend jsem hrála na kytaru svoji oblíbenou mantru a píseň. Obě naučím děti ve škole. Prožíváme si teď dva měsíce Asii.










sobota 6. února 2016

Malá čarodějnice

Protože jsme měly tenhle týden jarní prázdniny, objížděly jsme skoro každý den nějaké kamarády. Ve středu jsme byly u Renči a Anežka se rozhodla, že zůstane. Druhý den volala, že domů nejede. Třetí den volala, že si prázdniny zase o den posouvá. Tak nakonec z toho byly čtyři dny.

A protože jsem s Anežkou denně ve škole i doma, přijde mi, že vždycky udělá obrovský skok, když na pár dní odjede. Při příjezdu nás přivítala ušmudlaná selka v zástěře a gumovkách. Provedla mě celým hospodářstvím a vysvětlila, co všechno měla na starosti. Naučila se zavírat a krmit slepice, přikládat do kamen, ochočila si kočky, přestala se bát syčících hus, zavedla mě k potoku, odkud je prý krásný západ slunce... Neustále něco tvořila, vařila, sbírala peříčka,... Jen prý času je přes den málo.

A cestou domů plakala. Chce žít v přírodě.