pátek 27. prosince 2013

Pár chvil

..od nás. Nálada je lehce přenositelná. Bylo dobře a hlavně jsme se věnovali jeden druhému. Bavil mě Petrův nadhled, dvakrát různý způsob rozbalování i radování se z dárků, Betčina naprosto okouzlující spontánní hláška: "Já mám takovou radost!". A já byla asi taky hodná. Díky, Ježíšku!







neděle 22. prosince 2013

Vánoční krmení

Byli jsme nakrmit zvířátka v lese. Betka ušla kus cesty. Sláva! Moje několikaměsíční frustrace z nemožnosti vzdálit se dál, než kolem bloku, pomalu mizí. Nebo alespoň dneska to tak vypadalo.

Šla jsem v lese, mohla jsem se nadýchnout, neslyšela jsem křik a pláč z toho, že bolí nožičky. Tohle mi chybělo!





sobota 21. prosince 2013

Na Plzeň!

Tak jsme se taky vydaly polapit trochu té vánoční atmosféry do víru velkoměsta. Nejprve jsme zkoukly na radnici výstavu zvonečků, které tvořily děti z mateřských škol. Tam jsme se zdržely u modelu našeho města. Bylo to fakt promakaný:) Viděla jsem okno, kde jsem bydlela 5 let na vejšce. A střechu, kde jsme se opalovali, když jsme zrovna nechodili do školy:)))

Potom jsme se byly podívat na nejkrásnější vánoční strom (prý) a obhlídnout trhy. Začalo pršet, a tak jsme zašly do Muzea loutek, tentokrát i s Betkou. Byla nadšená!

Ta vánoční atmosféra mi chutnala tak nějak punčově. Pak už se to trochu mlžilo. Ale dobré to bylo, dobré...

Úplně to vidím - šedý dům, šedá střecha, tři okna vedle sebe a za tím plochá střecha, která není vidět. Koukali jsme soudu do oken:)




čtvrtek 19. prosince 2013

Recyklace

Jak nám pomalu mizí adventní kalendář, přibývá zabalených dárečků. Pytlíky jsem zužitkovala:) Podle rozměrů můžete odhadnout, že u nás se dárky pod stromečkem ztratí...

Návod na krabičky zde.



středa 18. prosince 2013

Hle, hle, támhle v Betlémě...

..svítí se tam, zdá se mně.

Jak na někoho leze na jaře jaro, na Petra leze o Vánocích tohle. S železnou pravidelností máme v domě největší bordel v prosinci. Asi se řídí pravidlem "Do dalšího roku s čistým štítem".





úterý 17. prosince 2013

Jak mi chodí balíky

Chodí a nechodí. Nezastižen - a přitom čekám celý den doma. Vánoce mají své kouzlo:)

Tady je obsah jednoho, zbytek až za týden...


Jalovcová pleťová voda -každý na ni pěje ódy, tak jsem zvědavá. Pořídila jsem si balení s dávkovačem. Obsahuje jalovcový éterický olej, panthenol, alantoin, destilovanou vodu.
Ježíšek - směs éterických olejů do aromalampy. Voní skvěle - žádná přeslazená vůně Vánoc. Vyváženost citrusů, vanilky, skořice, badyánu a dalších olejů.
Elastosan - regenerační olej na nehty z rostlinných olejů z pšeničných klíčků, avokádového, olivového, sojového, s vitaminy a éterickými oleji z růžové palmy a citrónu.



.. a tady už se kojí.

pondělí 16. prosince 2013

Předvánoční otupělost

Nějak se letos za ničím nehoním. Dárky mám, cukroví mám, uklizeno mám. Je jedno, že to tak úplně není pravda. Já to tak vidím. A stejně vám potom život ukáže, že to není až tak důležitý.

Bakčo, spi sladce! A tu kérku mi doděláš až někdy jindy...






pátek 13. prosince 2013

Jak se ztratil a pak znovu našel

Anežčin nejoblíbenější šumavský medvěd. Trvala na tom, že si ho s sebou do Domu pohádek vezme. Snažila jsem se jí to vymluvit s tím, že je tam spousta jiných hraček. Prý si ho ohlídá. A tak jsem tam
v průběhu odpoledne viděla medvěda v cizím kočárku, na stole ve výtvarné dílně, v puse jednoho batolete, v klobouku kouzelníka Pokustóna. A ve chvíli, kdy jsem Rádě říkala, že ho tady určitě zapomene, přišla najednou Betka k mé kabelce a beze slov tam medvěda uklidila.

Další zmínka o medvědovi přišla až doma a s ní zoufalství. Anežka si uvědomila, že tam medvěd zůstal. Sám, prý asi na stole, někdo jí ho vezme, musíme pro něj, plakala, byla vystrašená, nešťastná. "Mami, měla jsi pravdu, neměla jsem ho tam brát!"   Hmmmm

A pak jsem ho vyndala a odříkala příběh, kterak Betka zachránila medvěda. Ta tam stála vedle, sama si asi ani neuvědomovala, co vlastně udělala. Ještě jsem u Anežky nezažila takový výraz v očích. Jak to z ní spadlo, jak se jí ulevilo, začala se smát i brečet a hned Betku ze všech sil objala. Prý jsou nejlepší kamarádky. U snídaně už to tak nevypadalo.

A tak jsem si ten večer uvědomila, že když něco uděláte, je to pro vás třeba snadné a samozřejmé. Ale pro druhého to má neskutečnou cenu.
pečeme jablíčka s medem a se skořicí




úterý 10. prosince 2013

Souvislosti

Ještě ve mně doznívá nedělní film. Jak někdo může odcházet při závěrečných titulcích! Já se nemohla zvednout skoro ani potom.
V ten samý den jsem dočetla knížku Souvislosti. A pak jsem nemohla usnout.


A teď mi není moc dobře. Překvapivé:)
Udělala jsem si svůj oblíbený vzpřimovák. Recept tu. Ale v hlavě vám to pořádek neudělá, to mám vyzkoušeno:)

neděle 8. prosince 2013

Milý Ježíšku...

...a aby ta baterka měla dva knoflíky. Jeden na zapínání a jeden na vypínání:))



A tady si můžete stáhnout adventní omalovánky. Máme je na zdi ve velikosti A0.

sobota 7. prosince 2013

Hokusy pokusy

...na bruslích. Myslím, že její období ještě nepřišlo. Pere se s tím ale statečně.

Použiju parafrázi na Podskalského Trhák: "A jak se ti bruslí, Anežko?" "No, tak anooo.....ale příště bych si raději vybrala něco jiného." :)


pátek 6. prosince 2013

Peklo na Mikuláše

Absolvovali jsme Mikulášskou besídku. Naposledy.

Zatímco jsem seděla v krásné historické budově Měšťanské besedy a nevěřícně sledovala průběh událostí, pokládala jsem si několik otázek.

1) Je normální, aby přítomný čert vystrašil naprosto nepřipravené děti ještě před vstupem tak, že se klepou strachy (Betka se třásla jak osika) a odmítají se hnout z místa?
2) Je normální, aby mezi děti, které se už částečně vzpamatovaly a tančí u pódia, vběhl čert a vystrašil je znovu tak, že po zbytek programu neopustí náruč rodičů?
3) Je normální, aby chtěl zvukař odrovnat všechny přítomné hlukem z mikrofonu takovým, že polovina dětí pod pódiem si drží prsty v uších? (Poté, co jsme ho upozornili, jen přikývl a...nic se nezměnilo.)
4) Je normální, že lidi, kteří na pódiu předvádí "kulturu" to myslí vážně? Vážně si myslí, že je to kultura pro děti? Hodnotná?
5) Je normální, aby děti dostaly od Mikuláše plnou punčochu sladkostí, jejichž složení se nedá pomalu ani rozluštit, natož pochopit? Zeleno-fialová lízátka, Kinder vajíčko, které se mu podobá jen tvarem,...

A protože mám ještě ze školy v hlavě definici normality ("Normální je to, co je běžné."), tak mi nezbývá nic jiného, než říct: "Ano, je to normální!"

A přitom by stačilo tak málo. 


Tak jsme se prošli po městě a dali jsme si véču. Dobrou noc!




čtvrtek 5. prosince 2013

Peču. Ale ne to, co se má.

Nastartováno jsem letos měla dobře. Medovníčky (ne klasické perníčky) jsem měla upečené už týden před začátkem prosince. Tím to ovšem skončilo. Dalším pokusem byly ořechy, které se nevyklopily. Anežka pronesla něco o mé nešikovnosti (trochu soustrastný pohled tam byl, aby se neřeklo) a  mně se teď nějak do dalšího cukroví nechce. Možná to letos nechám jen na tom nepečeném.

Tak alespoň zákusek. Tady je recept:

Uvařím 1 vanilkový pudink (z 1/2 l mléka) a míchám do vychladnutí.
Korpus: 
4 žloutky utřít s 20 dkg cukru
1 dcl oleje, 1 dcl vlažné vody
20 dkg polohrubé mouky
1 lžíce kakaa
1 prášek do pečiva
sníh ze 4 bílků

Na plech naliju těsto a sáčkem nastříkám mřížku z pudinku, upeču.
Na vychladlý moučník rozetřu 2 zakysané smetany (do nich vmíchám 2 vanilkové cukry) a postrouhám Margotkou.




středa 4. prosince 2013

Před domem

..jsem to trochu vánočně nazdobila.



Asi za dvě hodiny přišel můj drahý manžel (který má smysl pro estetiku) a doladil to. Předpokládám, že to tu bude do ledna:-)


úterý 3. prosince 2013

Svítíme

Tak při tomhle pohledu je mi teplo. Betka se baví tím, že za mnou chodí a svíčky sfoukává. Já chodím za ní a svíčky zapaluju. A takhle my se tady máme. 
V neděli jsem po roce našla figurky celé rodinky Prasátka Peppy. Koupila jsem je před rokem Betce na dort (poznámka pod čarou: Betka měla narozeniny v červnu.) a já je nemohla nikde najít. Vážně nikde! Byla jsem bezradná. Byla jsem nešťastná. Ale nakonec smířená. A teď jsem je našla a rázem mám vánoční dárek. Hip hip hurá.

A pak ještě ta mísa. Tibetská. Mám ji půjčenou, ale nějak se s ní začínám sžívat. No, nic to neznamená. Jen píšu, co mám v hlavě:).




pondělí 2. prosince 2013

Restaurace

Pokračujeme v dalším budování našeho papírového městečka. Tentokrát jsme postavili restauraci, zahráli jsme si na ni a povídali jsme si o tom, jak to chodilo ve středověké krčmě. Hodně mě těší, když vidím, že už se na hru děti vždycky těší. A Matýskova otázka při odchodu "A co bude příště?" mě povzbudila k další akci:) Tak příště kulturní dům.